TortoiseSVN běží na Windows Vista nebo vyšší a je k dispozici v obou 32bitových a 64bitových variantách. Instalátor pro 64bitový Windows také obsahuje části rozšíření pro 32bitovou verzi. Což znamená, že nemusíte instalovat 32bitovou verzi zvlášť, abyste dostali kontextové menu TortoiseSVN a překryvy v 32bitových aplikacích.

Podpora pro Windows 98, Windows ME a Windows NT4 byla ukončena ve verzi 1.2.0 a podpora Windows 2000 a XP SP2 byla ukončena ve verzi 1.7.0. Podpora Windows XP SP3 byla ukončena ve verzi 1.9.0. Stále si můžete stáhnout a nainstalovat starší verze, pokud je budete potřebovat.

TortoiseSVN přichází se snadno použitelným instalátorem. Dvakrát klikněte na instalační soubor a postupujte podle pokynů. Instalátor se postará o zbytek. Nezapomeňte po instalaci restartovat.

Jsou k dispozici jazykové balíčky, které přeloží uživatelské rozhraní TortoiseSVN do mnoha různých jazyků. Zkontrolujte prosím G – „Jazykové balíčky a kontrola pravopisu“ pro více informací, jak je nainstalovat.

If you encounter any problems during or after installing TortoiseSVN please refer to our online FAQ at https://tortoisesvn.net/faq.html.

Pro Váš skutečný projekt, bude Vaše úložiště vytvořeno někde v bezpečí a bude kontrolováno Subversion serverem. Pro účely této výuky budeme využívat možnosti místního úložiště Subversion, který umožňuje přímý přístup k úložišti vytvořeném na pevném disku bez nutnosti mít server.

Nejdříve si vytvořte nový prázdný adresář na Vašem PC. Může být kdekoliv, ale v této výuce ho budeme nazývat C:\svn_repos. Nyní klikněte pravým tlačítkem myši na nový adresář a z kontextového menu zvolte TortoiseSVN → Zde vytvořit úložiště. Úložiště je pak vytvořeno uvnitř adresáře a je připraveno k použití. Také vytvoříme výchozí vnitřní strukturu adresáře kliknutím na tlačítko Vytvořit strukturu adresáře.

Nyní máme úložiště, ale v tuto chvíli je zcela prázdné. Předpokládejme, že mám sadu souborů v C:\Projekty\Widget1, které bych chtěl přidat. Přejděte v Průzkumníku do složky Widget1 a pravým tlačítkem myši na něj klikněte. Nyní vyberte TortoiseSVN → Importovat... , která otevře dialogové okno

Obrázek 1.2. Dialogové okno importu

Na Subversion úložiště se odkazuje pomocí adresy URL, což nám umožňuje specifikovat úložiště kdekoliv na internetu. V tomto případě musíme odkázat na naše vlastní lokální úložiště, které má URL file:///c:/svn_repos/Widget1 a do které přidáme naše vlastní jméno projektu Widget1. Všimněte si, že se používají 3 lomítka po file: a že lomítka jsou používána všude.

Dalším důležitou funkcí tohoto dialogového okna je okno Import zpráv, které Vám umožní zadat zprávu popisující, co děláte. Když se procházíte historií svého projektu, tyto zprávy odevzdání jsou cenným vodítkem ukazující, jaké změny byly provedeny a proč. V tomto případě můžeme říct něco jednoduchého, jako je „Import projektu Widget1“. Klikněte na OK a adresář je přidán do Vašeho úložiště.

Nyní, když máme projekt v našem úložišti, musíme vytvořit pracovní kopii pro každodenní práci. Všimněte si, že importováním adresáře automaticky neznamená, že tento adresář je pracovní kopie. Termín pro vytvoření nové pracovní kopie Subversion je Získat. Chceme získat složku z našeho úložiště do vývojového adresáře na PC nazvaný C:\Projekty\Widget1-Dev. Vytvořte tento adresář, klepněte na něj pravým tlačítkem myši a zvolte TortoiseSVN → Získat. Pak zadejte URL pro získání, v tomto případě file:///c:/svn_repos/trunk/Widget1 a klikněte na OK. Náš vývojový adresář je pak naplněn soubory z úložiště.

Můžete si povšimnout, že vzhled této složky se liší od naší původní složky. Každý soubor má zelené zaškrtnutí v levém dolním rohu. Jedná se o stavové ikony TortoiseSVN, které jsou přítomny pouze v pracovní kopii. Zelený stav označuje, že soubor se od verze v úložišti neliší.

Čas pustit se do práce. V adresáři Widget1-Dev začneme upravovat soubory - řekněme, že provedeme změny v Widget1.c a ReadMe.txt. Všimněte si, že překryv ikon v těchto souborech se nyní změnila na červenou, což naznačuje, že byly lokálně provedeny změny.

Ale jaké to byly změny? Klikněte pravým tlačítkem myši na jeden ze změněných souborů a vyberte TortoiseSVN → Porovnat. Nástroj TortoiseSVN pro porovnání souborů se spustí a ukáže vám přesně, které řádky se změnily.

Obrázek 1.3. Prohlížeč Rozdílů v Souborech

Dobře. Takže jsme spokojeni se změnami, pojďme aktualizovat úložiště. Tato činnost se nazývá Odevzdat změny. Klikněte pravým tlačítkem na adresář Widget1-Dev a vyberte TortoiseSVN → Odevzdat. Dialogové okno odevzdání zobrazí změněné soubory, z nichž každý má zaškrtávací políčko. Možná budete chtít vybrat pouze část těchto souborů, ale v tomto případě budeme odevzdávat změny obou souborů. Zadejte zprávu popisující změnu a klikněte na OK. Dialogové okno průběhu zobrazí soubory jak jsou nahrávány na úložiště a je hotovo.

Postupně, jak se projekt vyvíjí, budete muset přidat nové soubory - řekněme, že chcete přidat nějaké nové funkce Navic.c a přidat odkaz na existující Makefile. Klikněte pravým tlačítkem myši na složku a TortoiseSVN → Přidat. Dialogové okno Přidat Vám nyní zobrazí všechny soubory bez verze a můžete si vybrat ty, které chcete přidat. Dalším způsobem, jak přidat soubory by bylo kliknout pravým tlačítkem myši na vlastní soubor a zvolte TortoiseSVN → Přidat .

Nyní, když vstoupíte do složky odevzdání, nový soubor se ukáže jako Přidaný a existující soubor jako Modifikovaný. Všimněte si, že můžete oklepáním na upravený soubor zkontrolovat, přesně jaké změny byly provedeny.

Jedna z nejvíce užitečných funkcí TortoiseSVN je dialogové okno Záznamů. Zde můžete vidět seznam všech odevzdání, které jste provedli v souboru nebo v adresáři a také ukazuje podrobné zprávy o odevzdáních, které jste zadali (napsali jste zprávu odevzdání jak jsme Vám doporučovali? Pokud ne, pak teď víte proč je to důležité).

Obrázek 1.4. Dialogové okno Záznamů

Dobrá, tak tady jsem trochu podváděl a použil snímek obrazovky z úložiště TortoiseSVN.

Horní panel ukazuje seznam revizí odevzdaných spolu se začátkem zprávy odevzdání. Zvolíte-li jednu z těchto revizí, prostřední panel Vám ukáže úplnou zprávu záznamu pro zvolenou revizi a na spodním panelu se zobrazí seznam změněných souborů a adresářů.

Každý z těchto panelů má kontextové menu, které nabízí mnoho dalších způsobů jak využit informace. Ve spodním panelu můžete dvojklikem na soubor zjistit, jaké přesně změny byly provedeny v této revizi. Pro více informací si přečtěte „Dialogové Okno Záznamu Revizí“.

Jednou funkcí, kterou mají všechny systémy pro správu revizí je, že umožňuje vrátit zpět změny, které jste provedli dříve. Jak byste očekávali, s TortoiseSVN máte usnadněný přístup.

Pokud se chcete zbavit změn, které jste doposud neodevzdali a obnovit soubor tak, jak byl před úpravami, TortoiseSVN → Vrátit je volba pro Vás. Tímto se zbavíte svých změn (pro každý případ jsou přesunuty do Koše) a vrátíte se k odevzdané verzi s kterou jste začali. Pokud se chcete zbavit jen některých změn, můžete použít TortoiseMerge k zobrazení rozdílů a vybrat změněné řádky pro vrácení.

Pokud chcete vrátit zpět změny konkrétní revize, začněte s dialogovým oknem Záznamů a najděte problematickou revizi. Zvolte Kontextové menu → Vrátit změny z této revize a tyto změny budou zrušeny.

Vezměme si tento scénář: Předpokládejme, že máme dva spolupracovníky, Lojzu a Lízu. Každý z nich se rozhodne upravit stejné úložiště souborů současně. Pokud si Lojza uloží své změny úložiště první, pak je možné, že (o několik okamžiků později) Líza je mohla omylem přepsat svoji vlastní novou verzi souboru. Zatímco Lojzova verze souboru nebude navždy ztracena (protože systém si pamatuje každou změnu), všechny změny, které provedl Lojza nebudou přítomny v Lízině novější verzi souboru, protože nikdy neviděla Lojzovy změny. Lojzova práce je stále ztracena - nebo alespoň chybí v nejnovější verzi souboru - a pravděpodobně omylem. To je určitě situace, které se chceme vyhnout!

Obrázek 2.2. Problém, kterému je třeba se vyvarovat.

Mnoho systémů pro správu verzí používá model Zamknout-Upravit-Odemknout pro řešení tohoto problému, což je velmi jednoduché řešení. V takovém systému úložiště umožňuje pouze jedné osobě provést změnu jednoho souboru najednou. Nejdříve Lojza musí zamknout soubor dříve, než do něho může začít dělat změny. Zamykání souboru je podobné jako vypůjčit si knihu z knihovny, když Lojza uzamkl soubor, Líza nemůže provádět žádné změny. Pokud se pokusí zamknout soubor, úložiště požadavek zamítne. Jediné, co může udělat, je otevřít si soubor pro čtení, a čekat až Lojza dokončí změny a zámek odemkne. Poté, co Lojza odemkne soubor, je na řadě Líza, která si může soubor zamknout a upravit ho.

Obrázek 2.3. Řešení Zamknout-Změnit-Odemknout

Problém s modelem zamknout-změnit-odemknout je, že je trochu omezující, a často se stává překážkou pro uživatele:

Subversion, CVS, a další systémy pro správu verzí používají model Kopírovat-Upravit-sloučit jako alternativa k zamykání. V tomto modelu, každý klient uživatele čte úložiště a vytvoří osobní pracovní kopii ze souboru nebo projektu. Uživatelé pak pracují paralelně, a mění svoje vlastní soukromé kopie. Nakonec soukromé kopie jsou sloučeny do nové, konečné verze. Systém pro správu verzí často pomáhá se slučováním, ale v konečném důsledku je člověk odpovědný za to, aby vše proběhlo v pořádku.

Zde je příklad. Řekněme, že Lojza a Líza si každý vytvořil pracovní kopii stejného projektu, kopírovanou z úložiště. Pracují současně, a provádějí změny ve stejném souboru A v rámci jejich kopií. Líza uloží změny do úložiště jako první. Když se Lojza pokusí uložit své změny později, úložiště ho informuje, že jeho soubor A je zastaralý. Jinými slovy, tento soubor v úložišti se od posledního zkopírování nějak změnil. Takže Lojza požádá svého klienta, aby sloučil všechny nové změny z úložiště do jeho pracovní kopie souboru A. Je zde šance, že Líziny změny se nepřekrývají s jeho, takže jakmile má obě sady změn integrovány, si uloží svou pracovní kopii zpět do úložiště.

Obrázek 2.4. Řešení Kopírovat-Změnit-Sloučit

Obrázek 2.5. ... Pokračování Kopírovat-Změnit-Sloučit

Ale co když se Líziny změny překrývají s Lojzovými? Co pak? Tato situace se nazývá konflikt, A obvykle to není velký problém. Když Lojza požádá svého klienta o sloučení poslední změny úložiště do jeho pracovní kopie, jeho kopie souboru A je nějakým způsobem označena, že je ve stavu konfliktu: bude moct vidět obě sady konfliktních změn, a ručně si mezi nimi vybrat. Všimněte si, že software nemůže automaticky vyřešit konflikty, pouze lidé jsou schopni porozumět a učinit nezbytné inteligentní volby. Poté, co Lojza ručně vyřešil překrývající se změny (možná po diskuzi o konfliktu s Lízou!), může bezpečně uložit sloučený soubor zpět do úložiště.

Model Kopírovat-Upravit-Sloučit může znít trochu chaoticky, ale v praxi je to velmi lehké. Uživatelé mohou pracovat paralelně, nikdo nečeká na někoho jiného. Když se pracuje na stejném souboru, nakonec se ukáže, že většina jejich souběžných změn se vůbec nepřekrývá; konflikty se dějí vzácně. A doba potřebná k řešení těchto konfliktů, je mnohem menší, než doba ztracená při zamknutí systému.

Na konec všechno záleží na jednom zásadním faktoru: komunikace mezi uživateli. Když uživatelé špatně komunikují, jak syntaktické tak sémantické konflikty se zvyšují. Žádný systém nemůže nutit uživatele komunikovat dokonale a žádný systém nemůže odhalit sémantické konflikty. Takže nemá smysl ukolébat se falešným slibem, že zamykání bude nějak předcházet konfliktům; v praxi, zamykání brzdí produktivitu víc, než cokoliv jiného.

Je jedna častá situace, kdy model Uzamknout-Změnit-Odemknout je lepší a to, když máte neslučitelné soubory. Například, pokud vaše úložiště obsahuje některé grafické obrázky a dva lidé změní obrázek ve stejnou chvíli, neexistuje žádný způsob, jak tyto změny mohou být sloučeny. Buď Lojza nebo Líza ztratí svoji změnu.

Subversion používá model Kopírovat-Upravit-Sloučit jako výchozí nastavení a v mnoha případech to je vše, co budete potřebovat. Nicméně, od verze 1.2, Subversion také podporuje zamykání souborů, takže pokud máte neslučitelné soubory, nebo pokud jste prostě nuceni do zásady řízení zamykání, Subversion Vám stále bude poskytovat funkce, které potřebujete.

Už jste četli o pracovních kopiích, nyní budeme demonstrovat, jak je klient Subversion vytváří a využívá.

Pracovní kopie Subversion je obyčejný stromový adresářů na vašem lokálním systému, který obsahuje sadu souborů. Tyto soubory můžete upravovat, jak chcete a pokud jsou to soubory zdrojového kódu, je můžete z nich i kompilovat svůj program obvyklým způsobem. Vaše pracovní kopie je Váš vlastní soukromý pracovní prostor: Subversion nikdy nevčlení změny jiných lidí, ani nezpřístupní Vaše vlastní změny ostatním, pokud si to výslovně nepřejete.

Poté, co jste provedli nějaké změny v souborech v pracovní kopii a ověřili jste, že správně fungují, Subversion vám poskytuje příkazy jak zveřejnit Vaše změny pro ostatní, kteří s Vámi spolupracují na tomto projektu (zápisem do úložiště). Pokud ostatní zveřejní své vlastní změny, Subversion Vám nabízí příkazy sloučit tyto změny do Vašeho pracovního adresáře (čtením z úložiště).

Pracovní kopie také obsahuje i některé další soubory, vytvořené a udržované Subversion, na pomoc při provádění těchto příkazů. Zejména vaše pracovní kopie obsahuje podadresář .svn, také známý jako správcovský adresář pracovní kopie. Soubory ve správcovském adresáři pomáhají Subversion poznat, které soubory obsahují nezveřejněné změny a které jsou zastaralé s ohledem na práci ostatních. Před verzí 1.7 Subversion měl správcovské podadresáře .svn v každém adresáři s verzí ve vaší pracovní kopii. Subversion 1.7 má úplně jiný přístup a každá pracovní kopie má pouze jeden správcovský podadresář, která je přímo podřazen kořeni této pracovní kopie.

Typické úložiště Subversion často obsahuje soubory (nebo zdrojový kód) několika projektů; obvykle, každý projekt je podadresář v souborovém systému stromu úložiště. V tomto uspořádání bude pracovní kopie uživatele obvykle odpovídat konkrétnímu podstromu úložiště.

Předpokládejme například, že máte úložiště, které obsahuje dva softwarové projekty.

Obrázek 2.6. Systém souborů úložíště

Jinými slovy, kořen adresáře úložiště má dva podadresáře: barva a kalkul.

Chcete-li získat pracovní kopii, nejdříve musíte získat některý podstrom úložiště. (Termín získat může znít, že má něco společného s blokováním nebo vyhrazením prostředků, ale to není pravda; jednoduše vytvoří vaši soukromou kopii projektu)

Předpokládejme, že provedete změny v tlacitko.c. Vzhledem k tomu, že adresář .svn si pamatuje datum změny souboru a původní obsah, Subversion může zjistit, že jste změnili soubor. Nicméně, Subversion změny veřejnými, dokud mu to výslovně neřeknete. Akt publikování změn je více znám jako odevzdání (nebo zapsání) změn do úložiště.

Chcete-li publikovat své změny pro ostatní, můžete použít Subversion příkaz odevzdat.

Nyní Vaše změny v tlacitko.c byly odevzdány do úložiště, pokud jiný uživatel získá pracovní kopii /Kalkul, uvidí Vaše změny v nejnovější verzi souboru.

Předpokládejme, že máte spolupracovníka, Lízu, která získala pracovní kopii /Kalkul ve stejnou dobu jako Vy. Když jste odevzdal své změny tlacitko.c, Lízina pracovní kopie je ponechána beze změny; Subversion mění pracovní kopie pouze na žádost uživatele.

Aby její projekt byl aktuální, Líza může požádat Subversion o aktualizaci její pracovní kopie, pomocí Subversion příkazu aktualizovat. To zahrne Vaše změny do její pracovní kopie, jakož i změny všech ostatních, které byly odevzdány, od doby získání kopie.

Všimněte si, že Líza nemusela určit, které soubory se mají aktualizovat; Subversion používá informace v adresáři .svn a další informace v úložišti, k určení, které soubory je třeba aktualizovat.

K úložištím Subversion lze přistupovat pomocí mnoha různých metod - na lokálním disku, nebo prostřednictvím různých síťových protokolů. Avšak umístění úložiště je vždy URL. Schéma URL udává přístupové metody:

Většinou, Subversion URL používají standardní syntaxi, která umožňuje jména serverů a čísla portů být zadána jako součást adresy URL. Přístupová metoda file:// se běžně používá pro lokální přístup, ačkoli může být použita s cestami UNC k síťovému hostiteli. URL tedy nabývá formy file://hostname/path/to/repos. Pro místní počítač, je část URL hostname buď vynechána, nebo je localhost. Z tohoto důvodu místní cesty mají obvykle tři lomítka, file:///path/to/repos.

Rovněž uživatelé protokolu file:// na platformách Windows, budou muset používat neoficiálně „standardní“ syntaxi pro přístup k úložištím, které jsou na stejném počítači, ale na jiném disku, než je klientova aktuální pracovní jednotka. Jeden ze dvou následujících syntaxí cesty URL bude fungovat, když X je jednotka, na které je úložiště:

file:///X:/cesta/k/úložišti
...
file:///X|/cesta/k/úložišti
...
      

Všimněte si, že URL používá obyčejná lomítka, i když nativní (ne URL) forma cesty v systému Windows používá zpětná lomítka.

Do FSFS úložiště můžete vstupovat přes sdílenou sít, ale toto není z různých důvodů doporučeno:

Operace odevzdání může publikovat změny v libovolném počtu souborů a adresářů jako jediný atomový přenos. Ve vaší pracovní kopie, můžete měnit obsah souborů, vytvořit, smazat, přejmenovávat a kopírovat soubory a adresáře a pak odevzdat kompletní sadu změn jako celek.

V úložišti, každé odevzdání se považuje za atomové transakce: buď dojde ke všem změnám v odevzdání, nebo nedojde k žádné. Subversion zachovává tuto atomizaci navzdory pádům programu, zhroucení systému, problémy se sítí, a činnostmi jiných uživatelů.

Pokaždé, když úložiště přijme odevzdání, vytvoří se nový stav stromu souborového systému, který se nazývá revize. Ke každé revizi je přiřazeno unikátní přirozené číslo, o jedno větší než předchozí revize. Výchozí revize z čerstvě vytvořeného úložiště je očíslována nulou a neobsahuje nic kromě kořenového adresáře.

Hezký způsob, jak si úložiště představit je jako řadu stromů. Představte si řadu revizi čísel od 0, rozprostírající se zleva doprava. Každá revize má číslo stromu souborového systému visící pod ním a každý strom je „snímek“ úložiště jak vypadalo po každém odevzdání.

Obrázek 2.7. Úložiště

Je důležité si uvědomit, že pracovní kopie ne vždy odpovídají každé jednotlivé revizi v úložišti; mohou obsahovat soubory z několika různých revizí. Například předpokládejme, že byste získali pracovní kopii z úložiště, jejíž nejnovější revize je 4:

kalkul/Makefile:4
celecislo.c:4
tlacitko.c:4
      

V současné době tento pracovní adresář, přesně odpovídá revizi 4 v úložišti. Předpokládejme však, že uděláte změnu v tlacitko.c a odevzdáte tuto změnu. Za předpokladu, že k žádným jiným odevzdáním nedošlo, Vaše odevzdání vytvoří 5. revizi úložiště, a vaše pracovní kopie bude nyní vypadat takto:

kalkul/Makefile:4
celecislo.c:4
tlacitko.c:5
      

Předpokládejme, že v tomto okamžiku, Líza odevzdá změnu celecislo.c a tím vytvoří revizi 6. Pokud používáte svn update, aby Vaše pracovní kopie zůstala aktuální, pak to bude vypadat takto:

kalkul/Makefile:6
celecislo.c:6
tlacitko.c:6
      

Líziny změny souboru celecislo.c se objeví ve Vaší pracovní kopii a Vaše změny stále budou přítomny v tlacitko.c. V tomto příkladu, text Makefile je totožný s revizí 4, 5 a 6, ale Subversion označí vaší pracovní kopii Makefile s revizí 6 aby naznačil, že je stále aktuální. Takže poté, co provedete čistou aktualizaci v nejvyšší části Vaší pracovní kopie, bude zpravidla odpovídat přesně jedné revizi v úložišti.

U každého souboru v pracovním adresáři, Subversion zaznamenává dva základní druhy informací ve správní oblasti .Svn/ :

Vzhledem k této informaci, mluvením s úložištěm, může Subversion říct, ve kterém z těchto čtyř stavů se pracovní soubor nachází:

Vaše nové úložiště se teď nachází v D:\SVN\MojeNoveUloziste.

Pro přístup do lokálního úložiště je třeba znát cestu k tomuto adresáři. Jen nezapomeňte, že Subversion očekává, že všechny cesty úložiště budou ve formě file:///C:/SVNUloziste/. Nezapomeňte všude používat lomítka.

Pro přístup k úložišti nacházející se ve sdílené síti, buď můžete použít mapování disku, nebo UNC cestu. Cesty UNC mají formu file://JmenoServeru/cesta/do/uloziste/. Všimněte si, že se zde používájí pouze 2 přední lomítka.

Před SVN 1.2, musely být UNC cesty uvedeny v nepřehledné podobě file:///ile://\JmenoServeru/cesta/do/uloziste/. Tato forma je stále podporována, ale nedoporučuje se.

I když je teoreticky možné mít FSFS úložiště v sdílené síti a více uživatelů by k němu přistupovalo pomocí protokolu file://, toto rozhodně není doporučeno. Ve skutečnosti silně odrazujeme a takové použití z různých důvodů nepodporujeme:

Přístup přes file:// je určen pouze pro místní přístup jednoho uživatele a to zejména pro účely testování a ladění. Když chcete sdílet úložiště je opravdu třeba zřídit si řádný server a vůbec to není tak složité, jak si možná myslíte. Přečtěte si „Přístup do úložiště“ pro pokyny k výběru a nastavení serveru.

Než začnete importovat data do úložiště, měli byste se nejprve zamyslet nad tím, jak chcete Vaše data uspořádat. Pokud použijete jeden z doporučených rozložení, budete to později mít mnohem jednodušší.

Existují některé standardní, doporučené způsoby, jak organizovat úložiště. Většina lidí si vytvořit kmen adresář, který obsahuje „hlavní linku“ vývoje, adresář větve obsahuje kopie větví a adresář značky obsahuje kopie značek. Pokud úložiště obsahuje pouze jeden projekt, pak se často vytváří tyto adresáře nejvyšší úrovně:

/kmen
/větve
/značky
      

Protože je toto uspořádání běžně používáno, bude i Vám při vytváření nového úložiště pomocí TortoiseSVN tato struktura nabídnuta.

Pokud úložiště obsahuje více projektů, lidé často indexují jejich rozložení podle větve:

/kmen/barva
/trunk/kalkul 
/větve/barva 
/větve/kalkul
/značky/barva
/značky/kalkul
      

... nebo podle projektu:

/barva/kmen
/barva/větve
/barva/značky
/kalkul/kmen
/kalkul/větve
/kalkul/značky
      

Indexování podle projektu má smysl v případě, že projekty spolu úzce nesouvisí a každý z nich je získáván individuálně. Pro související projekty, kde se budete chtít podívat na všechny projekty najednou, nebo tam, kde projekty jsou všechny spojeny v jediném distribučním balíčku, je často lepší indexovat podle větví. Tímto způsobem máte jen jeden kmen pro získání a vztahy mezi podprojekty jsou lépe viditelné.

Pokud přijmete model nejvyšších úrovní /kmen /značky /větve, nemusíme říkat, že musíte zkopírovat celý kmen pro každou větev a značku, a v některých ohledech tato struktura nabízí největší flexibilitu.

Pro nesouvisející projekty byste raději měli použít samostatné úložiště. Když se odevzdají změny, je to číslo revize celého úložiště, které se mění a ne číslo revize projektu. Mít 2 nesouvisející projekty sdílející 1 úložiště může znamenat velké rozdíly v číslech revizí. Projekty Subversion a TortoiseSVN se objevují na stejné adrese hostitele, ale jsou to zcela oddělená úložiště umožňující nezávislý vývoj a žádný zmatek nad čísly sestavení.

Samozřejmě, máte možnost tyto běžná rozložení ignorovat. Můžete si vytvořit jakýkoli druh variace, co bude pro Vás a Váš tým nejlepší. Pamatujte si, že to, co si zvolíte, není trvalý závazek. Svoje úložiště si můžete uspořádat kdykoliv. Vzhledem k tomu, že větve a značky jsou obyčejné adresáře, může je TortoiseSVN přesunout nebo přejmenovat jak budete chtít.

Přechod z jednoho rozložení na druhé je jen otázkou vydání řady přesunů na straně serveru; Pokud se vám nelíbí, jak jsou věci v úložišti organizovány, stačí jen zahýbat kolem adresáři.

Takže pokud jste si ještě nevytvořili základní adresářovou strukturu uvnitř úložiště, měli byste to hned udělat. Existují dva způsoby, jak toho dosáhnout. Pokud si chcete jednoduše vytvořit strukturu /kmen /značky /větve, můžete použít prohlížeč úložiště pro vytvoření těchto tří adresářů (ve třech samostatných odevzdání). Pokud chcete vytvořit hlubší hierarchii, pak je jednodušší si nejdříve vytvořit adresářovou strukturu na disku a pak importovat v jediném odevzdání takto:

Nezapomeňte, že název adresáře, který importujete, se nezobrazí v úložišti, pouze jeho obsah. Například, vytvořte následující strukturu adresáře:

C:\Temp\Novy\kmen
C:\Temp\Novy\vetve
C:\Temp\Novy\štítky

Import C:\Temp\Novy do kořene úložiště, pak bude vypadat takto:

/kmen
/větve 
/značky 

Obrázek 4.1. Průzkumník ukazující překryv ikon

Jedním z nejviditelnějších funkcí TortoiseSVN je překryv ikon, které se objevují na soubory v pracovní kopii. Tyto ikony Vám na první pohled ukážou, které z Vašich soubory byly změněny. Prohlédněte si „Překryv Ikon“ abyste zjistili, co různé překryvy znamenají.

Obrázek 4.2. Kontextové menu pro adresář pod správou verzí

Všechny příkazy TortoiseSVN jsou volány z kontextového menu Průzkumníka Windows. Většina z nich je hned viditelná, když kliknete pravým tlačítkem myši na soubor nebo adresář. Příkazy, které jsou k dispozici, závisí na tom, zda soubor nebo adresář, nebo jeho nadřazený adresář je pod správou verzí, nebo ne. Můžete si také zobrazit menu TortoiseSVN jako součást menu Soubor v Průzkumníku.

V některých případech se může zobrazit několik položek TortoiseSVN. To není chyba!

Obrázek 4.3. Menu Soubor v Průzkumníku pro zkratky v adresáři s verzí

Tento příklad je pro zkratky bez verze uvnitř adresáře s verzí, a v menu Soubor v Průzkumníku existují tři položky TortoiseSVN. Jedna z nich je pro adresář, jedna pro tuto zkratku a třetí pro objekt, na který zkratka ukazuje. Abychom Vám pomohli se mezi nimi vyznat, ikony mají v pravém dolním rohu ukazatel, který zobrazí, zda položka v menu je pro soubor, adresář, zkratku, nebo pro více vybraných položek.

Obrázek 4.4. Menu táhnutí pravým tlačítkem pro adresář pod správou verzí

Ostatní příkazy jsou dostupné jako ovladače táhnutí, když soubory nebo adresáře táhnete pravým tlačítkem do nového umístění uvnitř pracovní kopie, nebo když soubor nebo adresář bez verze táhnete pravým tlačítkem do adresáře, který je pod správou verzí.

Některé běžné operace ve Windows mají známé klávesové zkratky, ale nejsou uvedeny na tlačítkách, ani v menu. Pokud nemůžete přijít na to, jak udělat něco zřejmého, jako obnovit zobrazení, podívejte se sem.

Pokud je úložiště, do kterého se pokoušíte vstoupit chráněno heslem, zobrazí se dialogové okno ověření.

Obrázek 4.5. Dialogové okno Ověření

Zadejte své uživatelské jméno a heslo. Zaškrtávací políčko uloží Vaše pověření ve výchozím adresáři Subversion: %APPDATA%\Subversion\auth ve třech podadresářích:

Pokud chcete vymazat uchovaná ověření, můžete tak učinit ze stránky dialogového okna Uložená data v nastavení TortoiseSVN. Tlačítko Vyčistit vše vymaže všechny uložené údaje ověření všech úložišť. Na druhou stranu tlačítko Vyčistit... zobrazí dialogové okno, kde můžete zvolit která uložená data chcete smazat. Viz „Nastavení Uložených dat“.

Někteří lidé chtějí mít své údaje ověření vymazány, když se odhlásí ze systému Windows, nebo při vypnutí. Můžete toho dosáhnout použitím skriptu ke smazání adresáře %APPDATA%\Subversion\auth např.

@Echo off
rmdir /s /q "%APPDATA%\Subversion\auth"

Návod, jak tyto skripty nainstalovat naleznete na http://www.windows-help-central.com/windows-shutdown-script.html.

Pro více informací o tom, jak nastavit server pro ověřování a řízení přístupu si prohlédněte „Přístup do úložiště“.

Mnoho dialogových oken TortoiseSVN zobrazuje spousty informací, ale je často lepší raději maximalizovat pouze výšku, nebo šířku, než maximalizovat na celou obrazovku. Pro Vaše pohodlí, existují pro tuto funkci zkratky v tlačítku Maximalizovat. Použijte prostřední tlačítko myši pro vertikální maximalizaci a pravé tlačítko myši pro horizontální maximalizaci.

Pokud importujete do již existujícího úložiště, které už některé projekty obsahuje, pak struktura úložiště bude již sestavená. Pokud importujete data do nového úložiště, stojí za to udělat si čas a popřemýšlet o tom, jak budou organizována. Přečtěte si „Rozložení úložiště“ pro další tipy.

Tato část popisuje Subversion příkaz Importovat, který je určen pro import hierarchie adresáře do úložiště najednou. I když funguje, má několik nedostatků:

Z těchto důvodů vůbec nedoporučujeme používat příkaz Importovat, ale spíše postupovat podle metody dvou kroků popsané v

Před importem projektu do úložiště, byste měli:

Nyní vyberte nejvyšší úroveň struktury adresáře projektu v programu Průzkumník Windows a kliknutím pravým tlačítkem myši otevřete kontextové menu. Vyberte příkaz TortoiseSVN → Importovat... , který vyvolá dialogové okno:

Obrázek 4.6. Dialogové okno importu

V tomto dialogovém oknu je třeba zadat URL adresu místa v úložišti, kam chcete Váš projekt importovat. Je velmi důležité si uvědomit, že místní adresář, který importujete, se nezobrazí úložišti, pouze jeho obsah. Například pokud máte strukturu:

C:\Projekty\Widget\zdroj
C:\Projekty\Widget\dok
C:\Projekty\Widget\obrázky

a importujete C:\Projekty\Widget do http://mojedomena.cz/svn/kmen pak můžete být překvapeni, když zjistíte, že vaše podadresáře byly umístěny rovnou do kmene a ne do podadresáře Widget. Musíte zadat podadresáře jako součást URL, http://mojedomena.cz/svn/kmen/Widget-X . Nezapomeňte, že příkaz Importovat automaticky vytvoří v úložišti podadresáře, pokud neexistují.

Zpráva Importu se použije jako zpráva záznamu.

Ve výchozím nastavení, soubory a adresáře, které se shodují se vzory globálního ignorování, nejsou importovány. Chcete-li toto chování potlačit, můžete zaškrtnout políčko Zahrnout ignorované soubory. Pro více informací o formátech nastavení globálního ignorování navštivte „Obecná nastavení“.

Jakmile stisknete tlačítko OK TortoiseSVN importuje celý adresář stromu, včetně všech souborů do úložiště. Projekt je nyní uložen v úložišti pod správou verzí. Uvědomte si, prosím, že importované adresáře NEJSOU pod správou verzí! Pro získání pracovní kopie pod správou verzí musíte Získat verzi, kterou jste právě importovali. Nebo čtěte dále, abyste zjistili, jak importovat adresáře na místě.

Za předpokladu, že již máte úložiště a chcete přidat do něho novou strukturu adresáře, postupujte podle následujících kroků:

Někdy musíte mít soubor pod kontrolou verzí, který obsahuje konkrétní údaje uživatele. To znamená, že máte soubor, který každý vývojář/uživatel potřebuje změnit, aby vyhovovaly jeho/jejím místním nastavení. Ale verzování takového souboru, je obtížné, protože každý uživatel by pokaždé odevzdal jeho/její změny do úložiště.

V těchto případech doporučujeme použít šablonový soubor. Vytvoříte soubor, který obsahuje všechna data Vaši vývojáři budou potřebovat, dát tento soubor pod kontrolu verzí a nechat vývojáře získat tento soubor. Potom, každý vývojář si vytvoří kopii tohoto souboru a přejmenuje si ji. Poté změna kopie už není problémem.

Jako příklad se můžete podívat na sestavovací skript TortoiseSVN. Volá souboru jménem default.build.user, který v úložišti neexistuje. Pouze soubor default.build.user.tmpl. default.build.user.tmpl je šablonový soubor a každý vývojář si musí vytvořit kopii tohoto souboru a přejmenovat ho na default.build.user. Uvnitř tohoto souboru jsme přidali komentáře, takže uživatelé mohou vidět, které řádky budou muset upravit a měnit v závislosti na jejich místním nastavení, aby všechno fungovalo.

Aby toto uživatele nerušilo, přidali jsme také soubor default.build.user do seznamu k ignorování v jeho nadřazené složce, tedy jsme nastavili Subversion vlastnost svn:ignore, aby zahrnovala tento název souboru. Takto se v každém odevzdání neukáže jako bez verze.

Můžete si vybrat hloubku, kterou chcete získat, což Vám umožňuje určit hloubku rekurze v podřízených adresářích. Pokud chcete pouze několik částí velkého stromu, můžete získat nejvyšší úroveň adresáře a pak aktualizovat vybrané adresáře rekurzivně.

Chcete-li snadno vybrat pouze položky, které chcete získat a donutit výslednou pracovní kopii, aby si ponechala pouze tyto položky, klikněte na tlačítko Vyberte položky.... Otevře se nové dialogové okno, kde si můžete zkontrolovat všechny položky, které chcete ve Vaší pracovní kopii a zrušit položky, které nechcete. Výsledná pracovní kopie je pak známá jako řídké získání. Aktualizace této pracovní kopii nestáhne chybějící soubory a adresáře, ale pouze aktualizuje to, co již máte ve Vaší pracovní kopii.

Pokud získáte řídkou pracovní kopii (tj. výběrem něčeho jiného než plně rekurzivní jako hloubku získání), můžete snadno přidat či smazat další podadresáře pomocí následujících metod.

Tato funkce je velmi užitečná, když chcete získat části velkého stromu, ale chcete mít pohodlí aktualizace jediné pracovní kopie. Předpokládejme, že máte velký strom, který má podadresáře Projekt01 až Projekt99 a chcete získat pouze Projekt03, Projekt25 a Projekt76/PodProj. Postupujte podle těchto kroků:

Pokud vaše pracovní kopie je aktuální a neexistují žádné konflikty, jste připraveni odevzdat změny. Vyberte jakýkoli soubor a/nebo adresáře, které chcete odevzdat, pak TortoiseSVN → Odevzdat....

Obrázek 4.8. Dialogové okno odevzdání

Dialogové okno odevzdání Vám ukáže každý změněný soubor, včetně přidaných, smazaných a bez verze. Pokud si nepřejete, aby změněný soubor byl odevzdán, stačí zrušit zaškrtnutí tohoto souboru. Pokud chcete zařadit soubor bez verze, stačí zaškrtnout tento soubor k přidání do odevzdání.

Pro rychlé zaškrtnutí/odškrtnutí typů souborů, jako všechny soubory s verzí/nezměněné soubory, klikněte na položky odkazů umístěné hned nad seznamem zobrazených položek.

Pro informace o barvení a překryvech položek podle jejich stavu, si prosím prohlédněte „Místní a Vzdálený Stav“.

Položky, které byly překlopeny do jiné cesty úložiště, jsou rovněž uvedeny pomocí značky (s). Mohli jste něco překlopit při práci na větvi a zapomněli jste překlopit zpět do kmene. Toto je Váš varovný signál!

Dvojitým kliknutím na každý modifikovaný soubor v dialogovém oknu odevzdání zahájí externí nástroj rozdílů pro zobrazení změn. Kontextové menu Vám dá více možností, jak je na obrázku znázorněno. Můžete také přetáhnout soubory odtud do jiné aplikace, jako je textový editor nebo IDE.

Můžete označit nebo odznačit výběr položky klepnutím na zaškrtávací políčko vlevo od položky. Pro adresáře můžete využít Shift-vybrat, aby se akce stala rekurzivní.

Sloupce zobrazené v dolní části panelu jsou přizpůsobitelné. Pokud klikněte pravým tlačítkem myši na jakékoli záhlaví sloupce, zobrazí se kontextové menu, umožňující vybrat, které sloupce se mají zobrazit. Můžete také změnit šířku sloupce pomocí tažení rukojeti, která se objeví při pohybu myši nad hranici sloupce. Tyto úpravy jsou zachovány, takže i příště uvidíte stejné položky.

Ve výchozím nastavení, když odevzdáváte změny, všechny zámky, které na souborech držíte, jsou automaticky uvolněny po úspěšném odevzdání. Pokud si chcete tyto zámky ponechat, ujistěte se, že volba Udržet zámky je zaškrtnuta. Výchozí stav tohoto políčka je převzat z možnosti no_unlock v konfiguračním souboru Subversion. Pro více informací jak upravit konfigurační soubor Subversion navštivte „Obecná nastavení“.

Dialogové okno odevzdání podporuje funkce seznamu změn Subversion, které pomáhají seskupit dohromady související soubory. Vice informací o této funkci naleznete v „Seznam Změn“.

Někdy chcete odevzdat pouze části změn, které jste v souboru provedli. Takové situace většinou nastanou, když na něčem pracujete, ale pak je třeba odevzdat důležitou opravu a tato oprava se nachází ve stejném souboru, na kterém pracujete.

Klikněte pravým tlačítkem na soubor a použijte Kontextovou nabídku → Obnovit po odevzdání. Toto vytvoří kopii souboru tak jak je. Pak můžete soubor upravit, např. v textovém editoru a vrátit všechny změny, které nechcete odevzdat. Po uložení těchto změn můžete soubor odevzdat.

Po odevzdání je kopie souboru automaticky obnovena a máte zpět soubor se všemi změnami, které nebyly odevzdány.

Někdy máte soubory v adresářích, které se často mění, ale které nechcete odevzdat. Někdy to znamená chybu v sestavovacím procesu - Proč mají ty soubory verzi? Máte používat šablonové soubory? Ale občas je to nevyhnutelné. Klasický důvodem je, že vaše IDE změní časové razítko v souboru projektu pokaždé, když sestavuje. Soubor projektu musí mít verzí, protože zahrnuje všechny nastavení sestavení, ale nemusí být odevzdán jen proto, že časové razítko se změnilo.

Chcete-li pomoci v nepříjemných případech jako je tento, vyhradili jsme seznam změn s názvem ignore-on-commit. Jakýkoli soubor přidaný do tohoto seznamu bude automaticky odškrtnut v dialogovém oknu odevzdání. Stále můžete pořád odevzdávat změny, ale musíte je v dialogovém oknu odevzdání zvolit ručně.

Ujistěte se, že zadáte zprávu záznamu, která popisuje změny, které odevzdáváte. To vám pomůže zjistit, co se stalo a kdy, pokud později budete procházet zprávy záznamu projektu. Zpráva může být tak dlouhá nebo krátká jak chcete; mnoho projektů má návody, co by mělo být zahrnuto, jaký jazyk používat a někdy dokonce i přísný formát.

Můžete použít jednoduché formátování zprávy záznamu pomocí dohody podobné té používané v rámci e-mailu. Chcete-li použít styl na text, použijte *text* pro tučné, _text_ pro podtržení a ^text^ pro kurzívu.

Obrázek 4.9. Kontrola pravopisu v Dialogovém oknu Odevzdání

TortoiseSVN obsahuje kontrolu pravopisu, které Vám pomůže opravit Vaše zprávy záznamu. Bude upozorňovat na jakékoliv pravopisné chyby. Použijte kontextové menu pro zobrazení navrhovaných oprav. Samozřejmě neví každý technický termín, který Vy znáte, takže pravopisně správná slova se někdy zobrazí jako chyby. Ale nebojte se. Stačí je jen přidat do Vašeho osobního slovníku pomocí kontextového menu.

The log message window also includes a filename and function auto-completion facility. This uses regular expressions to extract class and function names from the (text) files you are committing, as well as the filenames themselves. If a word you are typing matches anything in the list (after you have typed at least 3 characters, or pressed Ctrl+Space), a drop-down appears allowing you to select the full name. The regular expressions supplied with TortoiseSVN are held in the TortoiseSVN installation bin folder. You can also define your own regexes and store them in %APPDATA%\TortoiseSVN\autolist.txt. Of course your private autolist will not be overwritten when you update your installation of TortoiseSVN. If you are unfamiliar with regular expressions, take a look at the introduction at https://en.wikipedia.org/wiki/Regular_expression, and the online documentation and tutorial at http://www.regular-expressions.info/.

Vytvořit správný regulární výraz může být obtížné, proto existuje dialogové okno Test, který Vám může pomoci sestrojit vhodný výraz. Umožňuje totiž zadat výraz a potom zadat názvy souborů k otestování. Spustíte ho z příkazového řádku pomocí příkazu TortoiseProc.exe/command:autotexttest.

Dialogové okno zpráv záznamu má také funkci útržku. Tyto útržky jsou zobrazeny v rozbalovacím seznamu automatického dokončení, jakmile zadáte zkratku útržku, vyberete ho ze seznamu, což pak povede ke vložení celého textu útržku. Útržky dodávané s TortoiseSVN jsou uchovávány ve složce bin v instalaci TortoiseSVN. Můžete si také vytvořit vlastní útržky a uložit je v %APPDATA%\TortoiseSVN\snippet.txt. # je znak komentáře. Nové řádky lze vložit maskováním takto: \n a \r. Pro vložení obráceného lomítka použijte toto maskování: \\.

Můžete znovu použít dříve zadanou zprávu záznamu. Stačí kliknout na Poslední zprávy k zobrazení seznam několika posledních zpráv, které jste zadali pro tuto pracovní kopii. Počet uložených zpráv lze přizpůsobit v dialogovém okně nastavení TortoiseSVN.

Můžete vymazat všechny uložené zprávy odevzdání ze stránky Uložená data v nastavení TortoiseSVN, nebo můžete jednotlivé zprávy vymazat v rámci dialogového okna Poslední zprávy s použitím klávesy Delete.

Pokud chcete zahrnout zkontrolované cesty ve své zprávě záznamu, můžete použít příkaz Kontextové menu → Vložit seznam souborů v kontrole úprav.

Dalším způsobem, jak vložit cesty do zpráv záznamů je jednoduše přetáhnout soubory ze seznamu souborů na kontrolu úprav.

Po stisknutí tlačítka OK se objeví dialogové okno zobrazující průběh odevzdání.

Obrázek 4.10. Dialogové okno průběhu zobrazující probíhající odevzdání

Dialogové okno průběhu používá barevné kódování pro zvýraznění různých činností odevzdání

Toto je výchozí barevné schéma, ale můžete si ho přizpůsobit pomocí dialogového okna nastavení. Přečtěte si „Nastavení Barev TortoiseSVN“ pro více informací.

Konflikt souboru nastane, když dva nebo více vývojářů změní stejné řádky v souboru. Protože Subversion neví nic o Vašem projektu, ponechá řešení konfliktů na vývojářích. Konfliktní oblast je v textovém souboru označena takto:

 
<<<<<<< název souboru
vaše změny
=======
   kód sloučený z úložiště
>>>>>>> revize

Také, pro každý soubor v konfliktu Subversion umístí další tři soubory ve Vašem adresáři:

Můžete buď spustit externí nástroj sloučení / editor konfliktů s TortoiseSVN → Upravit Konflikty nebo můžete použít jakýkoli jiný editor pro ruční vyřešení konfliktu. Měli byste se rozhodnout, jak má kód vypadat, udělat potřebné změny a soubor uložit. Použitím nástroje sloučení jako TortoiseMerge nebo jeden z dalších oblíbených nástrojů, je obecně ta snazší volba protože většinou soubory zobrazují v trojpanelovém zobrazení a nemusíte se starat o značky konfliktů. Pokud používáte textový editor, pak byste měli hledat řádky začínající řetězcem <<<<<<<.

Poté spusťte příkaz TortoiseSVN → Vyřešeno a odevzdejte Vaše změny do úložiště. Vezměte prosím na vědomí, že příkaz Vyřešeno ve skutečnosti konfliktu nevyřeší. Pouze odstraní soubory filename.ext.mine a filename.ext.r*, které Vám umožní změny odevzdat.

Máte-li konflikt ve spustitelných souborech, Subversion se nepokusí soubory sloučit. Místní soubor zůstane beze změny (přesně tak, jak jste ho naposledy změnili) a máte soubory filename.ext.r*. Pokud chcete změny zahodit a nechat si verzi z úložiště, stačí použít příkaz Vrátit. Pokud si chcete nechat Vaši verzi a přepsat verzi z úložiště, použijte příkaz Vyřešeno, pak odevzdejte svoji verzi.

Můžete použít příkaz Vyřešeno na více souborů, pokud kliknete pravým tlačítkem na nadřazený adresář a zvolíte TortoiseSVN → Vyřešeno... zobrazí se dialogové okno se seznamem všech souborů v konfliktu v tomto adresáři a můžete si vybrat, které z nich označit jako vyřešené.

Konflikt vlastností nastane, když dva nebo více vývojářů změní stejnou vlastnost. Tak jako s obsahem souboru, pouze vývojáři mohou konflikt vyřešit.

Pokud jedna ze změn musí vyřadit druhou, pak zvolte možnost Vyřešit použitím místní vlastnosti nebo Vyřešit pomocí vzdálené vlastnosti. Pokud změny musí být sloučeny tak poté zvolte Ručně změnit vlastnost, vyřešte jaká má být hodnota vlastnosti a označit ji jako vyřešenou.

Konflikt stromu nastane, když vývojář přesune/přejmenuje/vymaže nějaký soubor nebo adresář, který jiný vývojář buď také přesunul/přejmenoval/ smazal, nebo právě upravil. Existuje mnoho různých situací, které mohou vyústit v konflikt stromu a všechny z nich vyžadují různé kroky k jeho vyřešení.

Když je soubor v Subversion smazán lokálně, je také smazán z lokálního souborového systému, takže i když je součástí konfliktu stromu nemůže ukázat překrytí konfliktu a nemůžete na něj kliknout pravým tlačítkem myši, abyste ho vyřešili. Použijte dialogové okno Zkontrolovat změny místo volby Upravit konflikt.

TortoiseSVN Vám může pomoci najít správné místo ke sloučení změn, ale možná bude za potřebí další práce potřebná k vyřešení konfliktů. Pamatujte si, že po aktualizaci pracovního originálu bude vždy obsahovat revizi jednotlivých položek, tak jak byly v úložišti v době aktualizace. Pokud vrátíte změny po aktualizaci, vrátí se zpátky do stavu úložiště, ne jak byla, když jste začali provádět své vlastní místní změny.

Obrázek 4.12. Průzkumník ukazující překryv ikon

Nyní, když jste získali pracovní kopii z úložiště Subversion můžete vidět, jak se v Průzkumníku Windows souborům změnily ikony. To je jeden z důvodů, proč je TortoiseSVN tak populární. TortoiseSVN přidává tzv. překryvné ikony ke každé ikoně souboru, která překrývá původní ikonu. V závislosti na Subversion stav souboru je každá překryvná ikona jiná.

Čerstvě získaná pracovní kopie má jako překryv zelené zaškrtnutí. To znamená, že Subversion stav je normální.

Jakmile začnete upravovat soubor, stav se změní na změněno a překryvná ikona se pak změní na červený vykřičník. Tímto způsobem můžete snadno zjistit, které soubory byly změněny od poslední aktualizace Vaší pracovní kopie a musí být odevzdány.

Pokud dojde během aktualizace ke konfliktu, pak se ikona změní na žlutý vykřičník.

Pokud jste nastavili v souboru vlastnost svn:needs-lock, Subversion soubor zpřístupní pouze pro čtení, dokud tento soubor nezamknete. Takové soubory mají tento překryv oznamující, že nejdříve musíte soubor uzamknout, než ho můžete začít upravovat.

Pokud nad souborem držíte zámek a Subversion stav je normální, toto překrytí ikony Vám připomene, že byste měli zámek uvolnit, pokud ho nepoužíváte, aby ostatní mohli odevzdat své změny do souboru.

Tato ikona ukazuje, že některé soubory nebo adresáře v aktuálním adresáři byly naplánovány ke smazání z kontroly verzí, nebo soubor pod kontrolou verzí v adresáři chybí.

Znaménko plus Vám říká, že soubor nebo adresář byly naplánovány k přidání do kontroly verzí.

Znamínko mínus Vám napovídá, že soubor nebo adresář je ignorován pro účely kontroly verzí. Tento překryv je volitelný.

Tato ikona reprezentuje soubory a adresáře, které nejsou pod kontrolou verzí, ale nebyly ignorovány. Tento překryv je volitelný.

Ve skutečnosti, možná zjistíte, že ne všechny tyto ikony jsou ve Vašem systému používány. Je to proto, že počet překrytí povoleným systémem Windows je velmi omezený a pokud také používáte starou verzi TortoiseCVS, pak není dostatek volných míst pro překryvy. TortoiseSVN se snaží být „Dobrým Občanem (TM)“ a omezuje své používání překryvů, aby i jiné aplikace dostali šanci.

Teď, když existuje více klientů Tortoise (TortoiseCVS, TortoiseHg, ...) se limit ikon stává opravdovým problémem. Aby se toto obešlo, projekt TortoiseSVN představil společně sdílenou sadu ikon, načtenou jako DLL, která může být používána Všemi klienty Tortoise. Zeptejte se Vašeho poskytovatele klienta, jestli toto již bylo zavedeno :-)

Pro popis toho, kterému stavu Subversion překryvy ikon odpovídají a další technické podrobnosti si přečtěte „Překryv Ikon“.

Obrázek 4.13. Stránka vlastností v Průzkumníku, karta Subversion

Někdy budete chtít podrobnější informace o souboru/adresáři, než jen překryvem ikon. Můžete získat všechny informace, které Subversion nabízí v dialogovém okně vlastnosti v Průzkumníku. Stačí vybrat soubor nebo adresář a vyberte v kontextovém menu možnost Windows Menu → Vlastnosti (poznámka: toto je normální menu položky vlastnosti, který Průzkumník nabízí a ne ten v podmenu TortoiseSVN!). V dialogovém okně Vlastnosti přidal TortoiseSVN novou stránku vlastností pro soubory/adresáře pod kontrolou Subversion. Zde vidíte všechny důležité informace o vybraném souboru/adresáři.

Obrázek 4.14. Zjistit změny

Je často velmi užitečné vědět, které soubory jste změnili, a také soubory byly změněny od ostatních. Zde je užitečný příkaz TortoiseSVN → Zjistit změny. Toto dialogové okno Vám ukáže každý soubor, který se jakýmkoli způsobem v pracovní kopii změnil, jakož i všechny soubory bez verze, které můžete mít.

Pokud kliknete na Zkontrolovat Úložiště můžete se také podívat na změny v úložišti. Tímto způsobem si můžete před aktualizací zkontrolovat, jestli existuje možnost konfliktu. Můžete také aktualizovat vybrané soubory z úložiště bez aktualizace celého adresáře. Ve výchozím nastavení tlačítko Zkontrolovat Úložiště pouze přinese vzdálený stav s hloubka získání pracovní kopie. Pokud chcete zobrazit všechny soubory a adresáře v úložišti a to i těch, které jste nezískali, pak budete muset držet klávesu Shift, když klikáte na tlačítko kontrolovat Úložiště.

Dialogové okno používá barevné označení pro zvýraznění stavu.

Toto je výchozí barevné schéma, ale můžete si ho přizpůsobit pomocí dialogového okna nastavení. Přečtěte si „Nastavení Barev TortoiseSVN“ pro více informací.

Ikony překryvu jsou také použity k naznačení jiných stavů. Snímek obrazovky níže zobrazuje všechny možné překryvy, které jsou podle potřeby zobrazeny.

Překryvy jsou zobrazeny pro následující stavy:

Položky, které byly překlopeny do jiné cesty úložiště, jsou rovněž uvedeny pomocí značky (s). Mohli jste něco překlopit při práci na větvi a zapomněli jste překlopit zpět do kmene. Toto je Váš varovný signál! Kontextové menu Vám umožňuje přepnout zpátky na normální cestu.

Z kontextového menu v dialogovém okně můžete zobrazit porovnání změn. Zkontrolujte lokální změny, které jste Vy provedli s použitím Kontextové menu → Porovnat s originálem. Zkontrolujte změny, které v úložišti udělali jiní pomocí Kontextové menu → Zobrazit Rozdíly jako Sjednocený rozdíl.

Můžete také vrátit změny v jednotlivých souborech. Pokud jste omylem smazali soubor, zobrazí se jako Chybějící a můžete použít Vrátit pro jeho obnovení.

Soubory ignorované a bez verze mohou být přesunuty odsud do koše s pomocí Kontextové menu → Smazat . Pokud chcete smazat soubory trvale (přeskočit koš) držte klávesu Shift, při klikání na Smazat.

Pokud chcete prozkoumat soubor podrobně, můžete jej odtud přetáhnout do jiné aplikace, třeba textového editoru nebo IDE, nebo můžete uložit kopii tím, že ho jednoduše přetáhnete do adresáře v průzkumníku.

Sloupce jsou přizpůsobitelné. Pokud kliknete pravým tlačítkem myši na libovolné záhlaví sloupce, zobrazí se kontextové menu umožňující vybrat, které sloupce se mají zobrazit. Můžete také změnit šířku sloupce pomocí tažení rukojeti, která se objeví při pohybu myši nad hranici sloupce. Tyto úpravy jsou zachovány, takže stejné záhlaví uvidíte příště.

Pokud pracujete na několika nesouvisejících úkolech najednou, můžete seskupit soubory do seznamu změn. Přečtěte si „Seznam Změn“ pro více informací.

Ve spodní části dialogového okna si můžete prohlédnout přehled rozsahu revizí úložiště používaných v pracovní kopii. Jedná se o odevzdané revize, ne o aktualizované revize; představují řadu revizí, kde byly tyto soubory naposledy odevzdány, nikoliv revize, kde byly aktualizovány. Všimněte si, že zobrazený rozsah revizí se vztahuje pouze na zobrazené položky, nikoli na celou pracovní kopii. Pokud chcete vidět tuto informaci pro celou pracovní kopii, musíte zaškrtnout políčko Zobrazit nezměněné soubory.

Často se chcete podívat dovnitř souborů, podíval se na to, co jste změnili. Tuto operaci lze provést výběrem souboru, který byl změněn a vybrat Porovnat z kontextového menu TortoiseSVN. Spustí se externí prohlížeč pro porovnání, který pak porovná aktuální soubor s původní kopií (Původní revize), který byl uložen po posledním získání nebo aktualizaci.

Obrázek 4.18. Dialogové Okno Záznamu Revizí

Existuje několik míst, z nichž můžete zobrazit dialogové okno Záznamů:

Pokud úložiště není k dispozici, uvidíte dialogové okno Chcete jít offline?, je popsáno v „Offline režim“.

Horní panelu má sloupec Činnosti, který obsahuje ikony, které shrnují, co bylo učiněno v této revizi. Existují čtyři různé ikony, z nichž každá je uvedena v jejím vlastním sloupci.

Pokud revize změnila soubor nebo adresář, ikona změněno je zobrazena v prvním sloupci.

Pokud revizi přidala soubor nebo adresář, ikona přidáno je zobrazena ve druhém sloupci.

Pokud revize vymazala nějaký soubor nebo adresář, ikona smazáno je zobrazena ve třetím sloupci.

Pokud revize nahradila soubor nebo adresář, ikona nahrazeno je zobrazena ve čtvrtém sloupci.

Pokud revize přesunula nebo přejmenovala soubor či adresář, ikona přesunuto je zobrazena ve čtvrtém sloupci.

Pokud revize nahradila soubor nebo adresář jejich přesunutím/přejmenováním, ikona nahrazeno přesunem je zobrazena ve čtvrtém sloupci.

Pokud revize sloučila soubor či adresář, ikona sloučeno je zobrazena ve čtvrtém sloupci.

Pokud revize zpětně sloučila soubor či adresář, ikona zpětně sloučeno je zobrazena ve čtvrtém sloupci.

Obrázek 4.19. Horní Panel Dialogového okna Záznamu revizí s Kontextovým menu

Horní panel v dialogovém oknu Záznamů má kontextové menu, které umožňuje přístup k mnohem více informacím. Některé z těchto položek nabídky se zobrazí pouze tehdy, pokud je záznam zobrazen pro soubor a některé, jen když je záznam zobrazen pro adresář.

Obrázek 4.20. Dialogové okno nastavení spolupráce na kódu

Obrázek 4.21. Horní panel Kontextového Menu pro 2 vybrané Revize

Zvolíte-li dvě revize najednou (s použitím běžného Ctrl-modifikátor), kontextové menu se změní a dá Vám méně možností:

Vyberete-li dva nebo více revizí (s použitím běžného Ctrl nebo Shift modifikátorů), kontextové menu zahrne položku Vrátit všechny změny, které byly provedeny ve vybraných revizích. To je nejjednodušší způsob, jak vrátit zpět skupinu revizí na jednou.

Můžete také zvolit sloučení vybraných revizí do jiné pracovní kopie, jak je popsáno výše.

Pokud všechny vybrané revize mají téhož autora, můžete upravit autora všech těchto revizí na jednou.

Obrázek 4.22. Dolní panel dialogového okna Záznamů s Kontextovým Menu

Dolní panel v dialogovém oknu Záznamů má také kontextové menu, které Vám umožňuje

Při zvolení více souborů v dolním panelu se kontextové menu změnií na následující:

Obrázek 4.23. Dolní panel dialogového okna Záznamů s Kontextovým Menu při zvolení více souborů.

Dialogové okno Záznamů ne vždy zobrazí všechny změny, je to z několika důvodů:

Pokud chcete vidět více zpráv záznamů, klepněte na tlačítko Dalších 100 pro získání dalších 100 zpráv záznamů. Toto můžete opakovat, kolikrát chcete.

Vedle tohoto tlačítka je tlačítko s mnoha funkcemi, které si pamatuje poslední možnost, kterou jste v něm použili. Klikněte na šipku pro zobrazení dalších nabízených možností.

Použijte Zobrazit Rozsah... pokud chcete zobrazit konkrétní rozsah revizí. Dialogové okno Vás pak vyzve k zadání začátku a konce revize.

Použijte Zobrazit všechny, pokud chcete vidět všechny zprávy záznamu z revize HEAD zpátky k revizi 1.

Chcete-li obnovit poslední revizi v případě, že byly i jiné odevzdání, zatímco bylo dialogové okno Záznamu otevřené, stiskněte klávesu F5.

Chcete-li aktualizovat úschovu záznamů, stiskněte klávesy Ctrl-F5.

Vzhledem k tomu, že Dialogové okno Záznamů zobrazuje záznamy z HEAD, ne z aktuální revize pracovní kopie, často se stává, že v záznamu jsou zprávy vypovídající o obsahu, který dosud nebyl aktualizován ve Vaší pracovní kopii. Pro jasnější představu je zpráva odevzdání, která odpovídá revizi ve Vaši pracovní kopii, zobrazena tučně.

Když zobrazíte záznam adresáře, revize, která je zvýrazněná je nejvyšší revizi kdekoliv v tomto adresáři, která vyžaduje procházení pracovní kopie. Procházení se provádí v rámci samostatného vlákna, aby nedošlo k prodlení zobrazení záznamu, ale v důsledku zvýraznění adresáře se nemusí objevit ihned.

Subversion 1.5 a novější uchovává záznamy o sloučení pomocí vlastností. To nám umožňuje získat podrobnější historii sloučených změn. Například, pokud jste vyvinuli novou funkci ve větvi a pak sloučili tuto větev zpět do kmene, tak se vývoj funkce objeví v záznamu kmene jako jediné odevzdání pro sloučení i když tam mohlo být 1000 odevzdání v průběhu vývoje větve.

Obrázek 4.24. Dialogové Okno Záznamu Zobrazující Sledování Sloučení Revizí

Pokud chcete vidět detaily, které revize byly sloučeny jako součást tohoto odevzdání, použijte políčko Zahrnout sloučené revize. To znovu stáhne zprávy záznamu, ale také proloží zprávy záznamů z revize, které byly sloučeny. Sloučené revize jsou zobrazeny v šedé barvě, protože představují změny provedené v jiné části stromu.

Samozřejmě, slučování není nikdy jednoduché! Během vývoje funkce na větvi, budou pravděpodobně i občasná sloučení zpět do kmene, aby větve byly v synchronizaci s hlavní linií kódu. Takže historii sloučení větve bude také zahrnovat další vrstvu historie sloučení. Tyto různé vrstvy jsou uvedeny v dialogovém okně záznamu pomocí úrovní odsazení.

Vlastnosti revize jsou zcela odlišné od Subversion vlastností každé položky. vlastrev jsou popisné položky, které jsou spojeny s jedním konkrétním číslem revize v úložišti, jako třeba zpráva záznamu, datum odevzdání a jméno vývojáře (autor).

Někdy můžete chtít změnit zprávu záznamu, kterou jste jednou zadali, možná proto, že je v ní pravopisná chyba, nebo chcete zprávu zlepšit nebo z jiných důvodů změnit. Nebo chcete změnit autora odevzdání, protože jste zapomněli nastavit ověřování nebo...

Subversion Vám umožňuje měnit vlastnosti revizí kdykoliv chcete. Ale protože takové změny nelze vrátit zpět (tyto změny nemají verzi), je tato funkce ve výchozím nastavení zakázána. Pro povolení, musíte nastavit hák pre-revprop-change. Více informací je v kapitole týkající se Hákových skriptů v knize Subversion, kde se nacházejí podrobnosti o tom, jak toto provést. Přečtěte si „Hákové skripty na straně serveru“ pro některé další poznámky o zavedení háků na počítači s Windows.

Jakmile jste nastavili váš server s požadovanými háky, můžete změnit autora a zprávu záznamu (nebo jakoukoli jinou vlastrev) jakékoli revize, pomocí kontextového menu v horním panelu dialogového okna Záznamu. Můžete také upravit zprávu záznamu pomocí kontextového menu ve středním panelu.

Pokud chcete omezit zprávy záznamu na ty, o které máte zájem, tak spíše než procházet seznam stovek zpráv, můžete použít kontroly filtru v horní části dialogového okna záznamů. Kontrola počátečního a konečného data umožňuje omezit výstup na známé časové období. Pole vyhledávání umožňuje zobrazit pouze ty zprávy, které obsahují konkrétní frázi.

Klikněte na ikonu hledání a vyberte, které informace chcete vyhledávat a který režim regulárních výrazů chcete. Za normálních okolností budete potřebovat pouze jednoduché hledání podřetězce, ale pokud potřebujete více flexibilní vyhledávací termíny, můžete použít regulární výrazy. Pokud podržíte ukazatelem myši nad polem, popisek Vám dá rady, jak používat regulární výrazy funkce, nebo funkce podřetězce. Filtr pracuje tak, že zkontroluje, zda Váš řetězec filtru odpovídá položkám záznamu a pak pouze tyto záznamy, které se shodují s řetězcem filtru jsou zobrazeny.

Prosté hledání podřetězců funguje podobně jako vyhledávač. Hledané řetězce jsou oddělené mezerami a všechny řetězce se musí shodovat. Můžete použít - před slovem, aby se určitý podřetězec nevyhledával (obrácená shoda se slovem), nebo použijte ! na začátku výrazu k obrácení shody celého výrazu. Můžete také použít + před slovem k určení podřetězce, který by měl být zahrnut, i když byl předtím vyjmut pomocí -. Nezapomeňte, že pořadí zahrnutí/vyjmutí je zde důležité. Můžete použít uvozovky pro hledání řetězce s mezerami, a pokud chcete hledat uvozovky, můžete použít dvě uvozovky dohromady jako sebe maskující sekvence. Nezapomeňte, že obrácené lomítko se nepoužívá jako maskující znak a nemá žádný zvláštní význam v prostém hledání podřetězců. Příklady Vám to objasní:

Jana Honza -Eva

vyhledá řetězce obsahující Jana i Honza ale ne Eva

Jana -Honza +Eva

vyhledá řetězce obsahující Janu ale ne Honzu, nebo řetězce obsahující Evu.

-Případ +ZvláštníPřípad

vyhledá řetězce, které neobsahují Velikost, ale stále zahrne řetězce obsahující ZvláštníPřípad.

!Jana Honza

vyhledá řetězce, které neobsahují Jana a Honza

!-Jana -Honza

pamatujete si na De Morganův teorém? NOT(NOT Jana AND NOT Honza) se zkrátí na (Jana OR Honza).

"Jana a Honza"

hledá doslovný výraz „Jana a Honza“

""

hledá dvě uvozovky kdekoliv v textu

\n
"Jana řekla Honzovi ""ahoj"""

hledá doslovný výraz „Jana řekla Honzovi "ahoj"“.

Popis použití regulárního výrazu v hledání je nad rámec tohoto manuálu, ale můžete najít na internetu dokumentace a návod na http://www.regularnivyrazy.info/.

Upozorňujeme, že tyto filtry působí pouze na již stáhnuté zprávy. Nemají žádný vliv na stahování zpráv z úložiště.

Můžete také filtrovat názvy cest ve spodním panelu pomocí políčka Zobrazit pouze dotčené cesty. Dotčené cesty jsou ty, které obsahují cestu sloužící k zobrazení záznamu. Načtete-li záznam pro adresář, znamená to všechno v tom adresáři nebo pod ním. Pro soubor to znamená jen právě ten jeden soubor. Normálně seznamu cest zobrazí jakékoliv jiné cesty, které jsou dotčené stejným odevzdáním, ale v šedé barvě. Pokud je políčko zaškrtnuto, tyto cesty jsou ukryty.

Někdy Vaše pracovní postupy budou vyžadovat, aby zprávy záznamů měly určitý formát, což znamená, že text popisující změny, není vidět ve zkráceném shrnutí uvedený v horním panelu. Vlastnost tsvn:logsummary může být použita k extrakci části zprávy záznamu k zobrazení v horním panelu. Přečtěte si „TortoiseSVN Vlastnosti projektu“ pro více informací, jak použít tuto vlastnost.

Tlačítkem Statistika vyvoláte okno zobrazující některé zajímavé informace o revizích zobrazených v dialogovém okně Záznamu. Ukazuje, kolik autorů pracovalo, kolik odevzdání udělali, pokrok v týdnu a ještě mnohem více. Nyní můžete na první pohled vidět, kdo pracoval nejtvrději a kdo se flákal ;-)

Stránka Odevzdání podle Autora

Obrázek 4.25. Sloupcový graf Odevzdání-podle-Autora

Tento graf ukazuje, kteří autoři byli v projektu aktivní jako jednoduchý sloupcový graf, skládaný sloupcový graf nebo koláčový graf.

Obrázek 4.26. Koláčový graf Odevzdání-podle-Autora

Pokud existuje několik hlavních autorů a mnoho menších přispěvatelů, množství malých segmentů může způsobit, že graf je obtížnější číst. Posuvník v dolní části umožňuje nastavit prahové hodnoty (jako procento z celkových odevzdání), pod níž je jakákoli aktivita seskupena do kategorie Ostatní.

Stránka odevzdání podle data

Obrázek 4.27. Graf odevzdání podle data

Tato stránka Vám dává grafické znázornění činností projektu, pokud jde o počet odevzdání a autorů. To dává určitou představu o tom, kdy se na projektu pracuje a kdo v které době pracoval.

Když je několik autorů, budete mít v grafu mnoho řádků. Zde jsou k dispozici dva pohledy: normální, kde každá aktivita autora je vzhledem k základní linii, a skládaný, kde každá aktivita autora je vzhledem k řádku pod ním. Druhá z možností zabraňuje překřížení linky, což může udělat graf čitelnějším, ale je méně snadné vidět výkon jednoho autora.

Ve výchozím nastavení je analýza citlivá na velikost písmen, takže uživatelé Josefnovák a JosefNovák jsou považovány za různé autory. Nicméně, v mnoha případech uživatelská jména nejsou na velikost písmen citlivá a někdy jsou zadávány nedůsledně, takže možná budete chtít, aby PetrMilý a petrmilý byli považováni za stejnou osobu. Zaškrtněte políčko Rozlišovat velikost písmen autorů, ke kontrole, jak je toto řešeno.

Nezapomeňte, že statistiky se týkají stejného období jako dialogové okno Záznamu. Pokud okno zobrazuje pouze jednu revizi pak Vám statistiky moc nepoví.

Obrázek 4.28. Dialogové okno Jít Offline

Pokud je server nedostupný a Vy máte zapnuto uchování záznamů, můžete použít dialogové okno záznamů a graf revizí v režimu offline. Využívá se dat z úschovy, což Vám umožní pokračovat v práci, i když informace nemusí aktuální, nebo dokonce úplná.

Zde máte tři možnosti:

Políčko Nastavit jako výchozí zabraňuje tomuto dialogovému oknu se znovu objevit a vždy vybere tu možnost, kterou Vy zvolíte jako další. Můžete stále měnit (nebo odebrat) výchozí nastavení po zaškrtnutí v TortoiseSVN → Nastavení.

Pokud chcete opět zkontrolovat server pro novější zprávy záznamů, můžete jednoduše aktualizovat zobrazení pomocí F5. Pokud používáte úschovu záznamu (standardně zapnuto), tuto zkontroluje úložiště pro novější zprávy a načte pouze nové. Pokud je úschova záznamů v režimu offline, tímto se také pokusí vrátit zpět do režimu online.

Pokud používáte úschovu záznamů a myslíte si, že obsah zprávy, nebo autor se mohli změnit, můžete použít Shift-F5 nebo Ctrl-F5 pro znovu načtení zobrazených zpráv ze serveru a aktualizovat úschovu záznamů. Nezapomeňte, že toto se týká pouze právě zobrazených zpráv a nenaruší celou úschovu pro toto úložiště.

Pokud máte nastaven porovnávací nástroj třetí osoby, můžete použít Shift při výběru příkazu Porovnat pro použití jiného nástroje. Přečtěte si „Nastavení Externího Programu“ k zjištění ke konfiguraci dalších nástrojů porovnání.

Někdy v životě projektu byste mohli změnit konce řádků z CRLF na LF, nebo můžete změnit odsazení sekce. Bohužel to bude znamenat velký počet změněných řádků, i když nedojde k žádné změně ve významu tohoto kódu. Možnosti zde Vám pomůžou zvládnout tyto změny, pokud jde o srovnání a použití rozdílů. Tato nastavení jsou v dialogových oknech Sloučit a Obvinit, stejně jako v nastavení TortoiseMerge.

Ignorovat konce řádků vyřadí změny, které jsou pouze z důvodu rozdílu stylu v konci řádků.

Porovnat mezery zahrnuje všechny změny v odsazení a mezer za sebou jako přidané/odstraněné řádky.

Ignorovat změny mezer vyřadí změny, které jsou pouze z důvodu změny množství nebo druhu mezer, např. změna odsazení nebo změna tabulátorů na mezery. Přidání mezery tam, kde předtím nebyla nebo úplné odstranění mezery se stále zobrazí jako změna.

Ignorovat všechny mezery vyřadí všechny změny způsobené mezerami.

Samozřejmě, že jakýkoli řádek se změněným obsah je vždy zahrnut v porovnání.

Obrázek 4.29. Dialogové okno Porovnání Revizí

Když vyberete dva stromy v průzkumníku úložiště, nebo pokud zvolíte dvě revize adresáře v dialogovém okně záznamů můžete Kontextové menu → Porovnat revize.

Toto dialogové okno zobrazí seznam všech souborů, které se změnily, a umožňuje Vám je individuálně porovnat nebo obvinit pomocí kontextového menu.

Můžete exportovat Změny Stromu, což je užitečné, pokud potřebujete poslat někomu jinému Vaši strukturu stromu projektu, obsahující pouze soubory, které se změnily. Tato operace funguje pouze ve vybraných souborech, takže musíte zájmové soubory vybrat - obvykle to znamená, že všechny - a pak Kontextové menu → Exportovat výběr do.... Budete vyzváni k zadání umístění pro uložení změn stromu.

Můžete také exportovat Seznam změněných souborů do textového souboru pomocí Kontextové menu → Uložit seznam vybraných souborů do....

Pokud chcete exportovat seznam souborů a činnosti (změněno, přidáno, smazáno), toto můžete také udělat pomocí Kontextové menu → Výběr kopírovat do schránky.

Tlačítko v horní části Vám umožní změnit směr srovnání. Můžete ukázat změnám, že se musí dostat z A do B, nebo chcete-li, z B do A.

Tlačítek s čísly revizí lze použít pro změnu na jiný rozsah revize. Když změníte rozsah, seznam položek, které se liší mezi dvěma revizemi, bude automaticky aktualizován.

Pokud je seznam souborů velmi dlouhý, můžete použít vyhledávací pole k snížení seznamu souborů obsahujících určitý text. Nezapomeňte, že se používá jednoduché textové vyhledávání, takže pokud chcete omezit seznam na zdrojové souborů C, měli byste zadat .c raději než *.c.

Je k dispozici mnoho nástrojů k porovnání textových souborů, včetně našeho TortoiseMerge, ale my se často ocitáme v pozici, kdy chceme vidět, jak se také obrázkový soubor změnil. To je důvod, proč jsme vytvořili TortoiseIDiff.

Obrázek 4.30. Prohlížeč porovnání obrázku

TortoiseSVN → Porovnat některý z běžných formátů obrázkového souboru spustí TortoiseIDiff zobrazující grafické rozdíly. Ve výchozím nastavení jsou obrázky zobrazeny vedle sebe, ale můžete použít menu Zobrazení nebo panelu nástrojů a místo toho přejít na zobrazení pod sebou nebo pokud chcete, můžete obrázky překrýt a předstírat, že používáte lightbox.

Samozřejmě můžete také přibližovat a oddalovat a posouvat obraz. Můžete také posunout obraz jednoduše táhnutím. Pokud zvolíte volbu Spojit obrázky dohromady, pak ovládání posunutí (posuvníky, kolečko myši) jsou na obou obrazcích propojeny.

Okno informací o obrázku zobrazuje detaily o obrázkovém souboru, jako je velikost v pixelech, rozlišení a barevná hloubka. Pokud Vám tento rámeček překáží, použijte Zobrazit → Informace o obrázku pro jeho skrýtí. Stejné informace můžete získat v popisku, pokud podržíte myš nad záhlavím názvu obrázku.

Když jsou překryty obrázky, je relativní intenzita obrazů (částečná průhlednost) kontrolovaná posuvníky na levé straně. Můžete kliknout na libovolné místo v posuvník pro nastavení průhlednosti přímo, nebo můžete táhnutím posuvníku změnit průhlednost interaktivně. Ctrl+Shift-Kolečko k změnění průhlednosti.

Tlačítko nad posuvníkem přepíná mezi 0% a 100% průhledností, a pokud dvakrát kliknete na tlačítko, průhlednost se automaticky bude přepínat každou sekundu, dokud na tlačítko znovu nekliknete. To může být užitečné, když hledáte více malých změn.

Někdy chcete vidět rozdíly spíše než průhlednost. Možná máte dvě revize obrazovkových souborů vytištěné obvodové desky a chcete vidět, které spoje se změnily. Pokud zakážete prolnutí částečné průhlednosti, rozdíl bude zobrazena jako XOR barevných hodnot pixelu. Nezměněné oblasti budou čistě bílé a změny budou vybarvené.

Když chcete porovnat netextové dokumenty, normálně musíte použít software sloužící k vytvoření dokumentu protože rozumí formátu souboru. Pro běžně používané sady Microsoft Office a Open Office skutečně existuje nějaká podpora pro zobrazování rozdílů a TortoiseSVN obsahuje skripty k jejich vyvolání se správným nastavením při porovnání souborů se známými příponami souborů. Můžete zkontrolovat, které přípony souborů jsou podporovány a přidat vlastní tím, že půjdete do TortoiseSVNguimenu>Nastavenguimenuitem>menuchoice> a kliknutPokroguibutton> v sekci Externguilabel> sekci.

Pokud nástroje, které Vám poskytujeme, nedělají to, co potřebujete, zkuste některý z mnoha open-source nebo komerčních programů, které jsou k dispozici. Každý má své oblíbence a tento seznam není v žádném případě úplný, ale tady je několik, které byste mohli brát v úvahu:

Přečtěte si „Nastavení Externího Programu“ pro Informace o tom, jak nastavit TortoiseSVN k používání těchto nástrojů.

Vzory ignorování v Subversion využívají globbing souborů, technika, původně používaná v Unixu, určující soubory pomocí metaznaků jako zástupné znaky. Následující znaky mají speciální význam:

Shoda vzorů je citlivá na velikost písmen, což může způsobit problémy v systému Windows. Můžete vynutit necitlivost těžším způsobem tak, že tvrdě spárujete znaky, např. k ignorování *.tmp bez ohledu na velikost, můžete použít jako vzor *.[Tt][Mm][Pp].

Pokud chcete oficiální definici globbingu, najdete ji v IEEE specifikaci pro příkazový jazyk rozhraní Zápis shody vzorů.

Použijte TortoiseSVN → Smazat k odstranění souborů nebo adresářů z Subversion.

Pokud zvolíte TortoiseSVN → Odstranit je soubor či adresář okamžitě odstraněn z Vaší pracovní kopie, také je označen v úložišti k odstranění při příštím odevzdání. Nadřazený adresář položky ukazuje překryv „smazáno“. Dokud změnu neodevzdáte, můžete soubor získat zpět pomocí TortoiseSVN → Vrátit použitím na nadřazený adresáři.

Pokud chcete vymazat položku z úložiště, ale ponechat si ji místně jako soubor/adresář bez verze, použijte Rozšířené Kontextové menu → Smazat (ponechat místní). Musíte držet klávesu Shift, při klikání pravým tlačítkem myši na položku v panelu se seznamem v průzkumníku (pravý panelu), aby toto rozšířené kontextové menu bylo vidět.

Pokud je položka smazána přes průzkumníka místo pomocí kontextového menu TortoiseSVN, dialogové okno odevzdání tyto položky zobrazí a umožňuje je také odstranit ze správy verzí před odevzdáním. Nicméně pokud aktualizujete Vaši pracovní kopii, Subversion si všimne chybějící položky a nahradí ji nejnovější verzi z úložiště. Pokud potřebujete odstranit soubor spravovaný verzí, vždy použijte TortoiseSVN → Smazat, aby Subversion nemusel hádat, co opravdu chcete udělat.

Pokud chcete udělat jednoduché přejmenování souboru nebo adresáře na místě, použijte Kontextové menu → Přejmenovat..., zadejte nový název položky a je hotovo.

Pokud chcete přesouvat soubory uvnitř Vaší pracovní kopie, možná do jiného podadresáře použijte obslužnou rutinu táhni a pusť:

Dalším způsobem, jak přesunout nebo zkopírovat soubory je použit Windows příkazy kopírovat/vyjmout. Vyberte soubory, které chcete zkopírovat, klepněte na ně pravým tlačítkem a zvolte Kontextové menu → Kopírovat z kontextového menu průzkumníka. Pak přejděte do cílového adresáře, klikněte pravým tlačítkem myši a zvolte TortoiseSVN → Vložit. Pro přesunutí souborů, zvolte Kontextové menu → Vyjmout místo Kontextové menu → Kopírovat.

Můžete také použít průzkumníka úložiště pro přesun předmětů po okolí. Přečtěte si „Průzkumník Úložiště“ a dozvíte se více.

Pokud úložiště již obsahuje dva soubory se stejným názvem, lišící se pouze velikostí písmen, (např. Test.txt a test.txt), nebudete moci aktualizovat nebo získat nadřazený adresář s Windows klientem. Zatímco Subversion podporuje názvy souborů s různou velikostí písmen, systém Windows ne.

Někdy se tak stane, že dva lidé odevzdají, z oddělených pracovních kopií, soubory, které náhodou mají stejný název, ale jinou velikost písmen. Také se může stát, že soubory jsou odevzdány ze systému se souborovým systémem, rozlišující velikost písmen, jako je Linux.

V tomto případě budete muset rozhodnout, který z nich v úložišti chcete zachovat a který smazat (nebo přejmenovat).

Někdy Vaše přátelské IDE přejmenuje pro Vás soubory jako součást cvičení refaktorování a samozřejmě nic Subversion neřekne. Pokusíte-li se odevzdat změny, Subversion uvidí staré jméno souboru jako chybějící a ten nový jako soubor bez verze. Stačilo by jen zaškrtnout nový název souboru, aby byl přidán, ale pak byste ztratili sledování historie, protože Subversion neví, že soubory spolu souvisejí.

Lepší způsob je oznámit Subversion, že tato změna je vlastně přejmenování. To můžete udělat v rámci dialogových oken Odevzdání a Zjistit změny. Stačí jen vybrat starý název (chybějící) i nové jméno (bez verze) a použit Kontextové menu → Opravit přesun pro spárování souborů jako přejmenování.

Obvykle nastavíte Váš seznam k ignorování tak, že všechny vytvořené soubory jsou v Subversion ignorovány. Ale co když chcete vymazat všechny ignorované položky, protože chcete provést čisté sestavení? Obvykle byste toto nastavili v makefile, ale pokud makefile ladíte, nebo měníte sestavovací systém, je užitečné mít způsob jak zamést podlahu.

TortoiseSVN poskytuje právě takovou možnost použitím Rozšířená Kontextové menu → Smazat položky bez verze.... Musíte držet Shift při kliknutí pravým tlačítkem na adresář v panel seznamu průzkumníka (pravý panel), aby bylo rozšířené kontextové menu vidět. Toto zobrazí dialogové okno, které vypíše všechny soubory bez verze kdekoli v pracovní kopii. Pak si můžete označit nebo odznačit položky, které mají být smazány.

Při mazání těchto položek je použít koš, takže pokud zde uděláte chybu a smažete soubor, který měl mít verzi, můžete ho stále obnovit.

Obrázek 4.37. Stránka Subversion vlastností

Můžete si přečíst a nastavit Subversion vlastnosti z dialogového okna vlastností v systému Windows, ale také z TortoiseSVN → vlastnosti a v seznamech stavu TortoiseSVN, z Kontextové menu → vlastnosti.

Můžete přidat vlastní vlastnosti, nebo nějaké vlastnosti se speciálním významem pro Subversion. Tyto začínají s svn:. svn:externals je taková vlastnost; podívejte se, jak ovládat externí v „Externí položky“.

Pro více informací o vlastnostech v Subversion se podívejte na Zvláštní vlastnosti.

Přidání a Úprava vlastností

Obrázek 4.38. Přidání vlastností

Chcete-li přidat novou vlastnost, klikněte nejdříve na Nový... Vyberte požadovaný název vlastnosti z nabídky a potom vyplňte požadované informace ve zvláštním dialogovém okně vlastností. Tyto specifická dialogová okna vlastností jsou popsány podrobněji v „Editoři vlastností“.

Chcete-li přidat vlastnost, která nemá svoje vlastní dialogové okno, zvolte Pokročilé z menu Nový.... Pak buď vybrat stávající vlastnosti v poli se seznamem nebo zadejte vlastní název vlastnosti.

Pokud chcete použít vlastnost na mnoho položek najednou, vyberte v průzkumníku soubory/adresáře, pak zvolte Kontextové menu → vlastnosti.

Pokud chcete použít vlastnost na každý soubor a adresář v hierarchii pod aktuálním adresářem, zaškrtněte políčko Rekurzivní.

Pokud chcete upravit existující vlastnost, vyberte ji ze seznamu existujících vlastností, pak klikněte na Upravit ....

Pokud chcete odstranit existující vlastnost, vyberte ji ze seznamu existujících vlastností, pak klikněte na Odstranit.

Vlastnost svn:externals může být použita ke stáhnutí jiných projektů ze stejného úložiště, nebo úplně jiného úložiště. Pro více informací si přečtěte „Externí položky“.

Upravit vlastnosti v revizi HEAD

Protože vlastnosti mají verzi, nemůžete upravit vlastnosti předchozích revizí. Pokud se podíváte na vlastnosti z dialogového okna Záznamů, nebo z revize, která není HEAD v průzkumníku úložiště, uvidíte seznam vlastností a hodnot, ale žádné nástroje k úpravě.

TortoiseSVN má několik vlastních speciálních vlastností, začínají tsvn:.

TortoiseSVN je možné integrovat s některými nástroji pro sledování chyb. Využívá se vlastností projektu, které začínají bugtraq:. Přečtěte si „Integrace se Systémy pro Sledování Chyb/Problémů“ pro další informace.

Také jej můžete integrovat s některými on-line průzkumníky úložiště, pomocí vlastností projektu, které začínají webviewer:. Přečtěte si „Integrace s Internetovými Prohlížeči úložiště“ pro další informace.

Když přidáte nový podadresář do pracovní kopie pomocí TortoiseSVN, budou veškeré vlastnosti projektu, obsažené v nadřazeném adresáři, také automaticky přidány do nového podřazeného adresáře.

Některé vlastnosti musí použít určité hodnoty, nebo být formátovány určitým způsobem, aby mohly být použity pro automatizaci. Chcete-li pomoci mít správné formátování, TortoiseSVN představuje dialogová okna pro úpravu některých určitých vlastnosti, která ukazují možné hodnoty nebo rozbít vlastnost na její jednotlivé složky.

Externí obsah

Obrázek 4.44. Stránka vlastnosti svn:externals

Vlastnost svn:externals může být použita ke stáhnutí jiných projektů ze stejného, nebo úplně jiného úložiště, jak je popsáno v „Externí položky“.

Musíte zadat název podadresáře, do kterého bude vnější adresář získán, a Subversion URL externí položky. Externí můžete získat při revizi HEAD, takže když se vnější položky v archivu změní, vaše pracovní kopie při aktualizaci obdrží tyto změny. Nicméně pokud chcete, aby externí odkazovala na určitý stabilní bod, pak můžete zadat konkrétní revizi k použití. V takovém případě můžete také chtít zadat stejnou revizi jako zavěšenou revizi. Pokud externí položka bude někdy v budoucnu přejmenována, pak Subversion nebude moci aktualizovat tuto položku v pracovní kopii. Zadáním udržené revize řeknete Subversion, že má hledat položku, která toto jméno měla v udržené revizi spíše než v HEAD.

Tlačítko Najít revizi HEAD získá revizi HEAD z každé externí URL a zobrazí je ve sloupci vpravo. Poté můžete jednoduše kliknutím pravého tlačítka myši na externí získat příkaz pro zavěšení zvolených externích na jejich explicitní revizi HEAD. V případě, že revize HEAD není zatím známa, kliknutím pravého tlačítka myši budou revize získány.

SVN Klíčová slova

Obrázek 4.45. Stránka vlastnosti svn:keywords

Zvolte klíčová slova, která byste chtěli mít v souboru rozšířena.

Styl EOL

Obrázek 4.46. Stránka vlastnosti svn:eol-style

Vyberte styl konce řádku, který chcete používat a TortoiseSVN bude používat správnou hodnotu vlastnosti.

Integrace se Systémem pro Sledování Problémů

Obrázek 4.47. Stránka vlastnosti tsvn:bugtraq

Velikost zprávy záznamu

Obrázek 4.48. Stránka vlastnosti velikost zprávy záznamu

Tyto 3 vlastnosti kontrolují formátování zprávy záznamu. První 2 blokují OK v dialogových oknech odevzdání nebo zamknutí, dokud zpráva nedosáhne minimální délky. Pozice okraje ukazuje značku v dané šířce sloupce jako vodítko pro projekty, které mají omezení šířky v jejich zprávách záznamu. Nastavením nulové hodnoty tuto vlastnost smaže.

Jazyk Projektu

Obrázek 4.49. Stránka vlastnosti jazyka

Vyberte jazyk, který bude použit při kontrole pravopisu zpráv záznamu v dialogovém okně odevzdání. Políčko seznamu souborů vstoupí v platnost, když kliknete pravým tlačítkem myši v panelu zpráv záznamů a vyberete Vložit seznam souborů. Ve výchozím nastavení bude Subversion stav zobrazen ve vašem jazyce. Když je toto políčko zaškrtnuto stav je vždy uveden v angličtině, pro projekty, které vyžadují pouze anglické zprávy záznamů.

MIME-typ

Obrázek 4.50. Stránka vlastnosti svn:mime-type

svn:needs-lock

Obrázek 4.51. Stránka vlastnosti svn:needs-lock

Tato vlastnost určuje, zda soubor bude získán pouze pro čtení, jestliže v pracovní kopii nad ním není držen žádný zámek.

svn:executable

Obrázek 4.52. Stránka vlastnosti svn:executable

Tato vlastnost kontroluje, zda je souboru dán stav spustitelný, když je získán v systému Unix/Linux. Nemá žádný vliv na získání v systému Windows.

Sloučení šablon zpráv záznamu

Kdykoliv jsou revize sloučeny do pracovní kopie, TortoiseSVN vytvoří zprávu záznamu ze všech sloučených revizí. Ty jsou pak dostupné v dialogovém okně odevzdání stisknutím tlačítka Nedávné zprávy.

Tuto vytvořenou zprávu si můžete přizpůsobit následujícími vlastnostmi:

Obrázek 4.53. Šablony zpráv sloučení v dialogovém okně vlastností

tsvn:mergelogtemplatetitle, tsvn:mergelogtemplatereversetitle

Tato vlastnost určuje první část vytvořené zprávy záznamu. Můžou být použita následující klíčová slova:

{revisions}

Čárkou oddělený seznam sloučených revizí např.: 3, 5, 6, 7

{revisionsr}

Podobné jako {revisions}, ale tady je před každou revizí umístěno r, např.: r3, r5, r6, r7

{revrange}

Čárkou oddělený seznam sloučených revizí seskupených do rozsahů, pokud je možné, např.: 3, 5-7

{mergeurl}

Zdrojová URL sloučení, např. odkud jsou revize slučovány.

Výchozí hodnota pro tento řetězec je Merged revision(s) {revrange} from {mergeurl}: a končí novým řádkem.

tsvn:mergelogtemplatemsg

Tato vlastnost určuje jak by měl vypadat text pro každou revizi. Můžou být použita následující klíčová slova.

{msg}

Zpráva záznamu sloučené revize, tak jak byla zadána.

{msgoneline}

Podobné jako {msg}, ale nové řádky jsou nahrazeny mezerou, takže celá zpráv záznamu vypadá, že je na jednom řádku.

{author}

Autor sloučené revize.

{rev}

Vlastní sloučená revize.

{bugids}

ID chyb sloučené revize, pokud nějaké jsou.

tsvn:mergelogtemplatemsgtitlebottom

Tato vlastnost udává umístění řetězce názvu zadaného v tsvn:mergelogtemplatetitle nebo tsvn:mergelogtemplatereversetitle. Pokdu je vlastnost nastavena na yes nebo true, pak je řetězec názvu přidán ke spodní části, místo k vrchní.

Důležité

Toto funguje pouze, když sloučené revize jsou již v úschově záznamu. Pokud jste úschovu zakázali, nebo jste před sloučením záznam nezobrazili, vytvořená zpráva nebude obsahovat žádné informace o sloučených revizích.

Řekněme, že chcete získat pracovní kopii /Projekt1 do D:\dev\Projekt1. Vyberte adresář D:\dev\Projekt1, klikněte na něj pravým tlačítkem myši a vyberte Windows Menu → Vlastnosti z kontextového menu. Zobrazí se dialogové okno Vlastnosti. Pak přejděte na kartu Subversion. Zde můžete nastavit vlastnosti. Klepněte na tlačítko Vlastnosti.... V dialogovém okně vlastnosti, buď dvojklikem na svn:externals pokud již existuje, nebo klikněte na tlačítko Nový... a z nabídky vyberte externí. Chcete-li přidat novou externí, klikněte na tlačítko Nový... a pak vyplňte požadované informace v zobrazeném dialogovém okně.

Pokud chcete, aby místní cesta obsahovala mezery nebo jiné speciální znaky, můžete ji uzavřít do uvozovek, nebo použít \ (Zpětné lomítko) jako unixový styl maskování v rozhraní před každým speciálním znakem. Samozřejmě to také znamená, že musíte použít / (Lomítko) jako oddělovač cesty. Všimněte si, že toto chování je nové v Subversion 1.6 a nebude u starších klientů fungovat.

Pokud je externí projekt ve stejném úložišti, všechny změny, které v něm provedete, budou při odevzdání hlavního projektu zahrnuty.

Pokud je externí projekt v jiném úložišti, všechny změny v něm provedené budou při odevzdání hlavního projektu zobrazeny či vyznačeny, ale tyto vnější změny musíte odevzdat samostatně.

Pokud používáte absolutní adresu URL pro nastavení svn:externals a musíte Vaši pracovní kopii přemístit (tj. pokud se adresa URL úložiště změní), pak se Vaše externí nezmění a možná nebudou fungovat.

Aby se předešlo takovým problémům, klient Subversion verze 1.5 a vyšší podporuje relativní externí adresy URL. Jsou podporovány čtyři způsoby určení relativní adresy URL. V následujících příkladech, předpokládáme, že máme dvě úložiště: jedno na http://priklad.cz/svn/uloz-1 a další na http://priklad.cz/svn/uloz-2. Získání máme z http://priklad.cz/svn/uloz-1/projekt/kmen ukládáme do C:\Pracovní a vlastnost svn:externals je nastavena na kmen.

V případě potřeby můžete v URL zadat zavěšenou a operativní revizi. Abyste se dozvěděli více o zavěšených a operativních revizích, prohlédněte si prosím odpovídající kapitolu v knize Subversion.

Pokud potřebujete více informací o tom, jak TortoiseSVN s vlastnostmi zachází, přečtěte si „Nastavení projektu“.

Chcete-li zjistit o různých metodách přístupu společných podprojektů, přečtěte si „Zahrnout společný podprojekt“.

Od Subversion verze 1.6, můžete přidat jeden soubor jako externí do Vaší pracovní kopie pomocí stejné syntaxe jako pro adresář. Nicméně, existují určitá omezení.

Externí soubor se chová stejně jako jakýkoliv jiný souboru s verzí v mnoha ohledech, ale nemůže být přesunut nebo smazán pomocí běžných příkazů; místo toho musí být upravena vlastnost svn:externals.

Pokud již máte pracovní kopii souborů nebo složek, které chcete použít jako externí v jiné pracovní kopii, můžete je jednoduše přidat pomocí přetáhnutí v Průzkumníku Windows.

Jednoduše přetáhněte pravým tlačítkem myši soubor nebo složku z jedné pracovní kopii tam, kde je chcete použít jako externí. Při uvolnění tlačítka myši se zobrazí kontextová nabídka: SVN Přidat zde jako externí, pokud na tuto položku nabídky kliknete, automaticky se přidá vlastnost svn:externals. Jediné, co po tomto úkonu musíte provést, je odevzdat změny vlastností a aktualizovat pro správné zahrnutí těchto externích do vaší pracovní kopie.

Pokud jste importovali projekt s doporučenou adresářovou strukturou, vytvoření verze větve nebo značky je velmi jednoduché:

Obrázek 4.54. Dialogové okno Větev/Značka

Vyberte adresář ve Vaší pracovní kopie, který chcete zkopírovat na větev nebo značku, pak vyberte příkaz TortoiseSVN → Větev/značka.

Výchozí cílová adresa URL pro novou větev bude zdrojová URL, na nichž je založena vaše pracovní kopie. Budete muset tuto URL upravit na novou cestu vaší větve/značky. Takže místo

    http://svn.collab.net/uloz/JmenoProjektu/kmen

můžete nyní používat něco jako

    http://svn.collab.net/uloz/JmenoProjektu/znacky/Vydani_1.10

Pokud si nemůžete vzpomenout na pojmenování, které jste použili naposledy, klikněte na tlačítko vpravo pro otevření průzkumníka úložiště, takže můžete zobrazit existující strukturu úložiště.

Nyní musíte vybrat zdroj kopie. Zde máte tři možnosti:

Pokud chcete, aby Vaše pracovní kopie byla automaticky překlopena na nově vytvořenou větev, zaškrtněte políčko Překlopit pracovní kopie do jiné větve/značky. Ale pokud to uděláte, nejprve se ujistěte, že Vaše pracovní kopie neobsahuje změny. Pokud ano, budou tyto změny sloučeny do větve pracovní kopie při překlopení.

Pokud má Vaše pracovní kopie zahrnuty další projekty pomocí vlastnosti svn:external, budou tyto externí uvedeny vespod dialogového okna větev/značka. Pro každý externí se zobrazí cílová cesta a URL zdroje.

Pokud se chcete ujistit, že nová značka je vždy v soudržném stavu, zkontrolujte všechny externí, jestli jejich revize jsou upevněné. Pokud nezkontrolujete externí a tyto odkazují na HEAD revizi, která by se mohla v budoucnu změnit, získávání nové značky získá tuto externí HEAD revizi a Vaše značka už se nemusí kompilovat. Takže je vždycky dobrý nápad při vytváření značky nastavit externí na jednoznačnou revizi.

Externí jsou automaticky připnuty buď na jejich současnou revizi HEAD nebo na základní revizi pracovní kopie, v závislosti na zdroji větve/značky:

Stiskněte OK pro odevzdání nové kopie do úložiště. Nezapomeňte přidat zprávu záznamu. Všimněte si, že kopie je vytvořena uvnitř úložiště.

Nezapomeňte, že pokud jste se rozhodly překlopit Vaši pracovní kopii do nově vytvořené větve, vytvoření větve nebo značky neovlivní Vaši pracovní kopii. I když vytvoříte větev z pracovní kopie, jsou tyto změny odevzdány do nové větve a ne do kmene, takže Vaše pracovní kopie může být stále označena jako změněná s ohledem na kmen.

Můžete také vytvořit větev nebo značku, bez nutnosti pracovní kopie. Chcete-li to tak, otevřete průzkumníka úložiště. Zde můžete přetáhnout adresáře do nového umístění. Musíte při přetahování držet klávesu Ctrl k vytvoření kopie, jinak je adresář přesunut, nikoli zkopírován.

Můžete také adresář přetáhnout pravým tlačítkem myši. Po uvolnění tlačítka myši si můžete vybrat z kontextového menu, zda chcete složku přesunout nebo zkopírovat. Samozřejmě pro založení větve nebo značky, musíte zkopírovat adresář, ne ho přesunout.

Existuje ještě jiný způsob z dialogového okna záznamu. Můžete zobrazit dialogové okno záznamu např. kmene, výběr revize (buď revizi HEAD na samém vrcholu, nebo starší verze), kliknout pravým tlačítkem myši a zvolit vytvořit větev/značku z revize...

... Toť je (ani ne) ta otázka. Zatímco získaní stáhne vše od požadované větve v úložišti do Vašeho pracovního adresáře, TortoiseSVN → Překlopit... pouze převede změněná data do Vaší pracovní kopie. Dobré pro zatížení sítě, dobré pro Vaši trpělivost. :-)

Abyste mohli pracovat s čerstvě vytvořenou větví nebo značkou máte několik způsobů, jak toho dosáhnout. Můžete:

Obrázek 4.55. Dialogové okno Překlopení

Ačkoli Subversion sám nečiní žádný rozdíl mezi značkami a větvemi, způsob, jakým se obvykle používají se trochu liší.

Obrázek 4.56. Průvodce Sloučením - Vyberte Rozsah Revizí

V poli Od: zadejte úplnou adresu URL adresáře větve nebo značky obsahující změny, které chcete přenést do Vaší pracovní kopie. Můžete také klepnout na ... pro procházení úložiště a vyhledání požadované větve. Pokud jste předtím slučovali z této větve, pak stačí použít rozbalovací seznam, který zobrazuje historii dříve použitých adres URL.

Pokud slučujete z přejmenované nebo smazané větve, pak budete muset přejít na revizi, kdy větev stále existovala. V takovém případě musíte také zadat tuto revizi jako zavěšenou v rozsahu revizí, které jsou slučovány (viz níže), jinak sloučení selže, když nemůže najít cestu v HEAD.

V poli Rozsah revizí ke sloučení zadejte seznam revizí, které chcete sloučit. To může být jedna revize, seznam konkrétních revizí oddělených čárkami nebo rozsah revizí oddělených pomlčkou, nebo jakákoliv jíná kombinace těchto možností.

Pokud potřebujete zadat zavěšenou revizi pro sloučení, přidejte ji na konci revizí, např. 5-7,10@3. Ve výše uvedeném příkladu by revize 5,6,7 a 10 byly sloučeny a 3 by byla zavěšená revize.

Nejjednodušší způsobem, jak zvolit rozsah revizí, který potřebujete, je kliknout na Zobrazit záznamy, protože toto zobrazí seznam nedávných změn s jejich komentáři záznamů. Pokud chcete sloučit změny z jedné revize, stačí tuto revizi vybrat. Pokud chcete sloučit změny z několika revizí, pak vyberte rozsah (za použití obvyklých Shift-Modifikátor). Klikněte na OK a seznam čísel revizí ke sloučení je vyplněn za Vás.

Pokud chcete sloučit změny zpět z Vaší pracovní kopie, vrátit změny, které jste již odevzdali, vyberte revize k vrácení a ujistěte se, že políčko Reverzní sloučení je zaškrtnuto.

Pokud jste již sloučili některé změny z této větve, doufejme, že jste si poznamenali poslední sloučenou revizi ve zprávách záznamu, když jste odevzdali změny. V takovém případě můžete použít Zobrazit záznam pracovní kopie pro vyhledání této zprávy záznamu. Pamatujte si, že o revizích uvažujeme jako o sadě změn. Měli byste použít další revizi po bodu posledního sloučení jako výchozí bod pro toto sloučení. Například, pokud jste posledně sloučil revize 37 až 39, pak počátečním bodem pro toto sloučení by měla být revize 40.

Pokud používáte Subversion funkce sledování sloučení, nemusíte si pamatovat, která revize je již sloučená - Subversion to bude zaznamenávat za Vás. Ponecháte-li rozsahu revizí prázdný, všechny revize, které dosud nebyly sloučeny budou zahrnuty. Přečtěte si „Sledování Sloučení“ a dozvíte se více.

Když je použito sledování sloučení, bude dialogové okno záznamu zobrazovat dříve sloučené revize a revize předcházející společnému bodu předchůdce, t.j. před zkopírováním větve, tak jak je vystínováno. Zaškrtávací políčko Skrýt neslučitelné revize umožňuje úplně odfiltrovat tyto revize tak, že vidíte pouze revize, které můžou být sloučeny.

Pokud ostatní můžou odevzdávat změny, pak buďte opatrní při používání revize HEAD. Nemusí odkazovat na revizi, kterou myslíte, pokud někdo jiný provedl odevzdání po Vaší poslední aktualizaci.

Pokud rozsah revizí necháte prázdný, nebo stiskněte políčko všechyn revize, pak Subversion sloučí všechny zatím nesloučené revize. Toto je označováno jako začlenění nebo automatické sloučení.

Existují některé podmínky, které se vztahují na znovu začleňovací sloučení. Za prvé, server musí podporovat sledování sloučení. Pracovní kopie musí mít nekonečnou hloubku (žádné řídké získání) a nesmí mít žádné lokální úpravy, překlopené položky nebo položky, které byly aktualizovány na revizi jinou než HEAD. Všechny změny provedené v kmeni v průběhu vývoje větve musí být sloučeny do větve (nebo označeny jako sloučené). Rozsah revizí sloučení bude vypočten automaticky.

Klepněte na tlačítko Další a přejděte na „Nastavení Sloučení“.

Obrázek 4.57. Průvodce Sloučením - Sloučení Stromu

Pokud používáte tuto metodu ke sloučení větve funkcí zpět do kmene, budete muset spustit průvodce sloučením z pracovní kopie kmene.

V poli Od: zadejte úplnou adresu URL adresáře kmene. To může znít špatně, ale nezapomeňte, že kmen je počáteční bod, ke kterému chcete přidat změny větve. Můžete také kliknout na ... k procházení úložiště.

V poli Do: zadejte úplnou adresu URL adresáře větve funkcí.

V obou polích Od Revize a Na Revizi, zadejte číslo poslední revize, při které byly dva stromy synchronizovány. Pokud si jste jisti, že nikdo jiný neodevzdává, můžete použít revizi HEAD v obou případech. Pokud existuje možnost, že někdo jiný mohl odevzdat od synchronizace, použijte konkrétní číslo revize, aby se zabránilo ztrátě novějších odevzdání.

Můžete také použít Zobrazit záznamy pro vybrání revize.

Tato stránka průvodce umožňuje zadat rozšířené možnosti před zahájením procesu sloučení. Většinou stačí použít výchozí nastavení.

Můžete určit hloubku použitou pro sloučení, tj. jak hluboko do Vaší pracovní kopie by sloučení mělo jít. Použité pojmy hloubky jsou popsány v „Hloubka Získání“. Výchozí hloubka je Pracovní kopie, která využívá stávající nastavení hloubky a téměř vždy je to, co chcete.

Většinou chcete slučovat s přihlédnutím k historii souboru, takže jsou sloučeny změny týkající se společného předka. Někdy je potřeba sloučit soubory, které jsou možná příbuzné, ale ne ve vašem úložišti. Například můžete mít importovanou verzi 1 a 2 knihovny třetí strany do dvou samostatných adresářů. Ačkoli jsou logicky spojené, Subversion o tom nemá ponětí, protože vidí jen archivy vytvořené archivem tar, které jste importovali. Pokusíte-li se sloučit rozdíly mezi těmito dvěma stromy viděli byste úplně odstranění následované úplným přidáním. Chcete-li, aby Subversion používalo pouze rozdíly v cestě raději než rozdíly v historii, zaškrtněte políčko Ignorovat původ. Přečtěte si více o tomto tématu v knize Subversion, Všímání nebo nevšímání si předků.

Můžete určit, jak jsou řešeny změny mezer a konce řádků. Tyto možnosti jsou popsány v „Možnosti konců řádků a mezer“. Výchozí nastavení je zacházet se všemi rozdíly mezer a konce řádků jako skutečné změny, které mají být sloučeny.

Políčko označené Vnutit sloučení se používá pro zamezení konfliktů stromu, kde příchozí smazání ovlivňuje soubor, který je buď změněn lokálně, nebo vůbec verzi nemá. Pokud je soubor smazán, pak není způsob, jak ho obnovit, což je důvod, proč ve výchozím nastavení není tato volba zaškrtnutá.

Pokud používáte sledování sloučení a chcete označit revizi jako sloučenou, aniž by se skutečně slučovala, zaškrtněte poličko Pouze zaznamenat sloučení. Existují dva možné důvody, proč byste toto chtěli udělat. Je možné, že sloučení je příliš složité pro slučovací algoritmy, takže změny kódu uděláte ručně, pak označíte změny jako sloučené, takže algoritmus sledování sloučení je si toho vědom. Nebo budete chtít zabránit sloučení určité revize. Označit ji jako sloučenou se zabrání výskytu sloučení v klientech podporující sledování sločení.

Nyní je vše nastaveno, jediné, co musíte udělat, je kliknout na tlačítko Sloučit. Pokud chcete zobrazit výsledky před sloučením Testovat Sloučení simuluje tuto operaci, ale vůbec neupraví Vaši pracovní kopii. Ukáže Vám seznam souborů, které budou změněny ve skutečném sloučení, a zaznamená soubory, kde můžou nastat konflikty. Vzhledem k tomu, že sledování sloučení dělá proces sloučení mnohem složitější, neexistuje žádný způsob, jak předem zaručeně zjistit, zda sloučení bude dokončeno bez konfliktů, takže soubory označené jako konfliktní ve zkušebním sloučení můžou být ve skutečnosti sloučeny bez problémů.

Dialogové okno průběhu sloučení ukazuje každou fázi sloučení, s uvedeným rozsahem revizí. To může znamenat o jednu revizi více, než jste čekali. Například, pokud chcete sloučit revize 123, dialogové okno průběhu oznámí „Slučuji revize 122 až 123“. Je třeba si uvědomit, že sloučení je úzce spjato s porovnáním. Proces sloučení funguje tak, že tvoří seznam rozdílů mezi dvěma body v úložišti a tyto rozdíly vnese do pracovní kopie. Dialogové okno průběhu jen ukazuje počáteční a koncové body pro porovnání.

Sloučení je nyní dokončeno. Je dobrý nápad podívat se na sloučení a zkontrolovat, jestli dopadlo podle očekávání. Sloučení je obvykle poměrně složité. Konflikty často vznikají v případě, že větev se odchýlila příliš daleko od kmene.

V klientech a serverech Subversion před verzí 1.5, se žádné informace o slučování neukládaly a sloučené revize musely být sledovány ručně. Pokud jste testovali změny a chcete odevzdat tuto revizi, Vaše zpráva záznamu odevzdání by měla vždy obsahovat čísla revizí, které byly ve sloučení přeneseny. Pokud chcete později použít jiné sloučení budete potřebovat vědět, co jste již sloučili, protože nechcete přenést změnu více než jednou. Více informací o tomto najdete na Nejlepší postupy pro slučování v knize Subversion.

Pokud Váš server a všichni klienti mají Subversion 1.5 nebo vyšší, bude funkce pro sledování sloučení, zaznamenávat sloučené revizí a vyhne se slučování revizí více než jednou. Tím se Váš život stane mnohem jednodušší, protože můžete vždycky jednoduše sloučit celou řadu revizí a víte, že pouze nové revize bude skutečně sloučeny.

Správa větve je důležitá. Pokud chcete, aby tato větev byla aktuální s kmenem, měli byste se ujistit, že slučujete často, aby se větev a kmen neodchýlili příliš daleko od sebe. Samozřejmě, měli byste se stále vyhnout opakovanému slučování změn, jak je vysvětleno výše.

Subversion 1.5 představilo prostředky pro sledování sloučení. Při sloučení změn z jednoho stromu do druhého, čísla sloučených revizí jsou uložena a tyto informace mohou být použity pro několik různých účelů.

Informace o sledování sloučení jsou uloženy ve vlastnosti svn:mergeinfo klientem, při provádění sloučení. Když je sloučení odevzdání, server uloží informace v databázi a když budete požadovat sloučení, záznam nebo informace o obvinění, server může reagovat odpovídajícím způsobem. Aby systém správně fungoval musíte zajistit, že server, úložiště a všechny klienty jsou aktualizovány. Starší klienty nebudou ukládat vlastnost svn:mergeinfo a starší servery nebudou poskytovat informace novým klientům.

Zjistěte více o sledování sloučení ze Subversion Dokumentace o sledování sloučení.

Merging does not always go smoothly. Sometimes there is a conflict. TortoiseSVN helps you through this process by showing the merge conflict dialog.

Obrázek 4.58. The Merge Conflict Dialog

It is likely that some of the changes will have merged smoothly, while other local changes conflict with changes already committed to the repository. All changes which can be merged are merged. The Merge Conflict dialog gives you different ways of handling the lines which are in conflict.

For normal conflicts that happen due to changes in the file content or its properties, the dialog shows buttons which allow you to chose which of the conflicting parts to keep or reject.

If there's a tree conflict, please first see „Konflikty Stromu“ about the various types of tree conflicts and how and why they can happen.

To resolve tree conflicts after a merge, a dialog is shown with various options on how to resolve the conflict:

Obrázek 4.59. The Merge Tree Conflict Dialog

Since there are various possible tree conflict situations, the dialog will show buttons to resolve those depending on the specific conflict. The button texts and labels explain what the option to resolve the conflict does. If you're not sure, either cancel the dialog or use the Postpone button to resolve the conflict later.

Při vývoji nové funkce na samostatnou větev je dobrý nápad vymyslet zásadu pro znovuzačlenění, když je funkce hotova. Pokud probíhá i jiná práce v kmeni ve stejnou dobu můžete zjistit, že rozdíly se v průběhu času stanou významnými a zpětné sloučení se stává noční můrou.

Pokud je tato funkce relativně jednoduchá a vývoj nebude trvat dlouho, pak můžete přijmout jednoduchý přístup, což je držet větev úplně oddělenou, dokud není funkce hotova, pak sloučit změny ve větvi zpět do kufru. V průvodci sloučením by toto bylo jednoduché kliknutí na Sloučit rozsah revizí, kde rozsah revizí je rozsah revizí větve.

Pokud tato funkce bude trvat déle a je třeba zohlednit změny v kmeni, pak je třeba, aby větev byla synchronizována. To prostě znamená, že pravidelně slučujete změny kmene do větve, tak, aby větev obsahovala všechny změny kmene plus novou funkci. Proces synchronizace využívá Sloučit rozsah revizí. Když je funkce dokončena pak ji můžete sloučit zpět do kmene buď pomocí Znovu začlenit větev nebo Sloučit dva různé stromy.

Další (rychlou) cestou, jak sloučit všechny změny z kmene do větve funkcí, je použití TortoiseSVN → Sloučit vše... z rozšířeného kontextového menu (podržte klávesu Shift, při kliknutí pravým tlačítkem na soubor).

Obrázek 4.60. Dialogové okno Sloučit vše...

Toto dialogové okno je velmi jednoduché. Jediné, co musíte udělat, je nastavit volby pro sloučení, jak je popsáno v „Nastavení Sloučení“. O zbytek se postará TortoiseSVN automaticky pomocí sledování sloučení.

Ve výchozím nastavení nic není zamčené a každý, kdo má přístup k odevzdání může kdykoli odevzdat změny jakéhokoliv souboru. Ostatní budou pravidelně aktualizovat své pracovní kopie a změny v úložišti budou sloučeny s místními změnami.

Pokud Zamknete soubor, pak jenom Vy můžete tento soubor odevzdat. Odevzdání všech ostatních uživatelů bude blokováno, dokud Vy neuvolníte zámek. Zamknutý soubor nemůže být žádným způsobem v úložišti změněn, také nemůže být smazán nebo přejmenován nikým jiným, než majitelem zámku.

Nicméně, ostatní uživatelé nemusí vědět, že jste si vzali zámek. Pokud nebudou kontrolovat stav zámku pravidelně, budou poprvé vědět o zámku, když jejich odevzdání selže, což ve většině případů není příliš užitečné. Aby bylo snazší zámky spravovat, je zde nová vlastnost Subversion svn:needs-lock. Když je tato vlastnost nastavena (na jakoukoli hodnotu) na soubor, kdykoli je soubor získán, nebo aktualizován, je místní kopie pouze pro čtení pokud pracovní kopie nedrží zámek pro tento soubor. Toto se chová jako varování, že byste neměli upravovat soubor pokud jste nejdříve nezískali zámek. Soubory, které jsou s verzí a pouze pro čtení, jsou v TortoiseSVN označeny speciálním překryvem, který uvádí, že před úpravou potřebujete získat zámek.

Zámky jsou zaznamenávány v umístění pracovní kopie, stejně jako majitelem. Pokud máte několik pracovních kopií (doma, v práci), pak můžete mít pouze zámek v jedné z těchto pracovních kopií.

Pokud jeden z vašich spolupracovníků získá zámek a pak odjede na dovolenou, aniž by ho uvolnil, co uděláte? Subversion poskytuje prostředky k vyražení zámku. Uvolnění zámku v držení někoho jiného, je označováno jako Rozbití zámku a násilné získání zámku, který již někdo vlastní, je označován jako Ukradnutí zámku. Přirozeně to nejsou věci, které byste měli brát na lehkou váhu, chcete-li zůstat přáteli se svými spolupracovníky.

Zámky jsou zaznamenány v úložišti, a znak zámku je vytvořen ve Vaší místní pracovní kopii. Pokud existuje rozpor, například pokud někdo jiný rozbil zámek, znak místního zámku se stává neplatným. Úložiště je vždy rozhodný odkaz.

Vyberte soubor(y) v pracovní kopii, pro které chcete získat zámek, pak vyberte příkaz TortoiseSVN → Uzamknout....

Obrázek 4.61. Dialogové okno Uzamknutí

Zobrazí se dialogové okno, kde můžete zadat komentář, takže ostatní uvidí, proč jste zamkl soubor. Komentář je nepovinný a v současné době používán pouze se svnserve úložišťmi. Jestliže (a pouze jestliže), musíte ukrást zámek někoho jiného, zaškrtněte políčko Ukrást zámek a poté klikněte na OK.

Můžete nastavit vlastnost projektu tsvn:logtemplatelock k poskytnutí šablony zprávy pro uživatele k vyplnění jako zprávu uzamknutí. Viz „Nastavení projektu“ pro návod, jak nastavit vlastnosti.

Pokud vyberete adresář a potom použijete TortoiseSVN → Uzamknout... dialogové okno uzamknutí se otveře s každým souborem v každém podadresáři vybraným pro zamknutí. Pokud opravdu chcete zamknout celou hierarchie, toto je způsob, jak to udělat, ale mohly byste se stát velmi neoblíbenými u svých spolupracovníků, pokud je do celého projektu nepustíte. Používejte opatrně ...

Abyste se ujistili, že nezapomenete uvolnit zámek, který už nepotřebujete, jsou uzamčené soubory zobrazeny v dialogovém okně odevzdání a ve výchozím nastavení jsou vybrány. Pokud budete v odevzdání pokračovat, zámky, které držíte na vybraných souborech, jsou odstraněny i když soubory nebyly změněny. Pokud na některém souboru nechcete uvolnit zámek, můžete zrušit jejich zaškrtnutí (pokud nejsou upraveny). Pokud chcete zachovat zámek na souboru, který jste upravili, musíte zaškrtnout políčko Ponechat zámky před odevzdáním změn.

K ručnímu uvolnění zámku, vyberte soubor(y) v pracovní kopii, kterým chcete uvolnit zámek, pak vyberte příkaz TortoiseSVN → Uvolnit zámek Nic dalšího k zadání není a tak TortoiseSVN zkontaktuje úložiště a zámky uvolní. Můžete také použít tento příkaz na adresář, aby všechny zámky byly rekurzivně uvolněny.

Obrázek 4.62. Dialogové okno Zjistit Změny

Chcete-li vidět, jaké zámky Vy a ostatní držíte, můžete použít TortoiseSVN → Zjistit změny.... Místně držené znaky zámků se objeví okamžitě. Chcete-li zkontrolovat zámky držené ostatními (a zjistit, zda některý z Vašich zámků nebyl rozbit nebo ukraden), musíte kliknout na Zkontrolovat Úložiště.

Z kontextového menu tu můžete také získat a uvolnit zámky, stejně jako rozbít nebo ukrást zámky držené ostatními.

Jak bylo uvedeno výše, nejvíce efektivní způsob, jak používat zamykání je nastavit vlastnost svn:needs-lock na soubory. Viz „Nastavení projektu“ pro návod, jak nastavit vlastnosti. Soubory s touto vlastností budou vždy získávány a aktualizovány s nastaveným příznakem pouze pro čtení, pokud Vaše pracovní kopii nedrží zámek.

Pro připomenutí, TortoiseSVN používá speciální překryvy pro sdělení tohoto stavu.

Máte-li provozovat zásadu, kde každý soubor musí být uzamčen, pak můžete shledat snadnějším používat funkci auto-vlastnosti Subversion pro nastavení vlastností automaticky při každém přidání nových souborů. Přečtěte si „Automatické nastavení vlastnosti“ pro další informace.

Při vytváření nového úložiště se Subversion 1.2 nebo vyšší, jsou v úložišti vytvořeny čtyři šablony háků v adresáři hooks. Tyto skripty jsou volány před a po získání a před a po uvolnění zámku.

Je dobrý nápad instalovat na serveru hákový skript po-zamknutí a po-odemknutí, který pošle e-mail se jménem souboru, který byl uzamčen. S takovým skriptem na místě, můžou být všichni Vaši uživatelé oznámeni pokud někdo uzamkne/odemkne soubor. Můžete najít příklad hákového skriptu hooks/post-lock.tmpl v adresáři úložiště.

Můžete také použít háky k zakázání rozbití nebo kradení zámků, nebo třeba toto omezit na jmenovaného správce. Nebo možná budete chtít poslat e-mail majiteli, když je jeden z jejich zámků rozbit nebo ukraden.

Přečtěte si „Hákové skripty na straně serveru“ pro více informací.

Nejdříve je potřeba, abyste změny otestovali. Pak namísto použití TortoiseSVN → Odevzdat... na nadřazený adresář, vyberte TortoiseSVN → Vytvořit Záplatu...

Obrázek 4.63. Dialogové okno Vytvořit Záplatu

nyní můžete vybrat soubory, které chcete do záplaty zahrnout, stejně jako byste udělali s úplným odevzdáním. Toto vyprodukuje jeden soubor, který obsahuje přehled všech změn, které jste provedli ve vybraných souborech od poslední aktualizace z úložiště.

Sloupce v tomto dialogovém okně lze upravit stejným způsobem jako sloupce v dialogovém okně Zkontrolovat změny. Přečtěte si „Místní a Vzdálený Stav“ pro další podrobnosti.

Kliknutím na tlačítko Možnosti můžete určit, jak je záplata vytvořena. Například můžete určit, že změny na konci řádků nebo mezery nejsou zahrnuty v konečném záplatovém soubor.

Můžete vytvářet oddělené záplaty obsahující změny v různé sadě souborů. Samozřejmě, pokud vytvoříte záplatový soubor, provede některé další změny ve stejných souborech a pak vytvoříte další záplatu, bude druhý záplatový soubor zahrnovat obě sady změn.

Jednoduše uložte soubor pomocí jména dle Vašeho výběru. Záplatové soubory mohou mít jakoukoli příponu, která se Vám líbí, ale podle úmluvy, by měl mít příponu .patch nebo .diff. Nyní jste připraveni odeslat Váš záplatový soubor.

Můžete také uložit záplatu do schránky místo do souboru. Možná to budete chtít tak udělat, abyste ji mohli vložit do e-mailu pro ostatní ke kontrole. Nebo pokud máte dvě pracovní kopie na jednom počítači a chcete přenést změny z jedné do druhé, záplata do schránky, je vhodný způsob, jak toto udělat.

Pokud chcete, můžete vytvořit soubor záplaty v rámci dialogových oken Odevzdání nebo Zkontrolovat změny. Stačí jen vybrat soubory a použít položku kontextového menu pro vytvoření záplaty z těchto souborů. Pokud chcete vidět dialogové okno Možnosti je třeba držet shift když kliknete pravým tlačítkem myši.

Záplatové soubory jsou aplikovány na Vaší pracovní kopii. Toto mělo být provedeno ze stejné úrovni adresáře, která byla použita k vytvoření záplaty. Pokud si nejste jisti, která to je, stačí se podívat na první řádek záplatového souboru. Například, pokud první soubor, na kterém se pracovalo byl dok/zdroj/česky/kapitola1.xml a první řádek v záplatovém souboru je Index: česky/kapitola1.xml pak je třeba záplatu použít v adresáři dok/zdroj/. Nicméně pokud jste ve správné pracovní kopii, pokud vyberete špatnou úroveň adresáře, TortoiseSVN si toho všimne a navrhne správnou úroveň.

Aby bylo možno použít záplatový soubor na Vaší pracovní kopii, musíte mít do úložiště alespoň přístup pro čtení. Důvodem je, že program sloučení musí odkázat změny zpět na revizi, proti níž byly vyrobeny dálkovým vývojářem.

Z kontextového menu pro daný adresář, klikněte na TortoiseSVN → Použít Záplatu... To zobrazí dialogové okno otevření souboru umožňující vybrat záplatový soubor k použití. Ve výchozím nastavení jsou zobrazeny pouze soubory .patch nebo .diff, ale můžete vybrat „Všechny soubory“. Pokud jste dříve uložili záplatu do schránky, můžete použít Otevřít ze schránky... v dialogovém okně otevření souboru. Nezapomeňte, že tato možnost se zobrazí, pouze pokud jste uložili záplatu do schránky pomocí TortoiseSVN → Vytvořit Záplatu.... Kopírováním záplaty do schránky z jiné aplikace toto tlačítko nezobrazí.

Případně, pokud záplatový soubor má příponu .patch nebo .diff, můžete na něj přímo kliknout pravým tlačítkem myši a zvolit TortoiseSVN → Použít Záplatu.... V tomto případě budete vyzváni k zadání umístění pracovní kopie.

Tyto dvě metody nabízejí různé způsoby, jak dělat totéž. S první metodou zvolíte pracovní kopii a vyhledáte záplatový soubor. S druhým vyberete záplatový soubor a přejdete do pracovní kopie.

Jakmile jste si vybrali záplatový soubor a umístění pracovní kopie, je spuštěn TortoiseMerge pro sloučení změn ze záplatového souboru do Vaší pracovní kopie. Malé okno obsahuje seznam souborů, které byly změněny. Postupně dvakrát klikněte na každý z nich, zkontrolujte změny a sloučené soubory uložte.

Záplata vzdáleného vývojáře je nyní použíta na Vaší pracovní kopii, takže musíte odevzdat změny, aby všichni ostatní měli k nim z úložiště přístup.

Obrázek 4.64. Dialogové okno Okomentování / Obvinění

Pokud nemáte zájem o změny z předchozích revizí, můžete nastavit revizi, z které by mělo obvinění začít. Nastavte toto na 1, chcete-li vinu za každou revizi.

Ve výchozím nastavení je soubor obvinění zobrazen v aplikaci TortoiseBlame, která zvýrazní různé revize, aby byly čitelnější. Pokud chcete tisknout, nebo upravit soubor obvinění, zvolte Použít textový prohlížeč pro prohlédnutí obvinění.

Můžete určit způsob, jakým jsou změny mezery a konec řádků řešeny. Tyto možnosti jsou popsány v „Možnosti konců řádků a mezer“. Výchozí chování je zacházet se všemi rozdíly v mezerách a koncích řádků jako skutečné změny, ale chcete-li ignorovat změnu odsazení a najít původního autora, můžete si zde vybrat vhodnou volbu.

Můžete také zahrnout informace o sloučení, pokud si přejete, i když získávání ze serveru s touto možností může trvat podstatně déle. Když jsou řádky sloučené z jiného zdroje, informace o vině ukazují revizi, kdy byla změna v původním zdroji provedena a také revizi, kdy byla sloučena do tohoto souboru.

Po stisknutí OK TortoiseSVN začne schraňovat data pro vytvoření souboru obvinění. Jakmile je proces obvinění dokončen výsledek je zapsán do dočasného souboru, který si můžete prohlédnout.

Obrázek 4.65. TortoiseBlame

TortoiseBlame, který je součástí TortoiseSVN, dělá soubor obvinění čitelnější. Když podržíte myš nad řádkem ve sloupci informací o obvinění, všechny řádky se stejnou revizí jsou zobrazeny s tmavším pozadím. Řádky z jiných revizí, které byly změněny od stejného autora, jsou zobrazeny se světlým pozadím. Zbarvení nemusí být tak jasné, pokud máte obrazovku nastavenu na režim zobrazení 256 barev.

Pokud kliknete levým tlačítkem na řádek, jsou všechny řádky se stejnou revizí zvýrazněny a řádky z jiných revizí stejného autora jsou zvýrazněny světlejší barvou. Toto zvýraznění je pevné, což vám umožní pohybovat myší bez ztráty zvýraznění. Klikněte opět na tuto změnu pro vypnutí zvýraznění.

Komentáře revizí (zprávy záznamu) jsou uvedeny v rámečku nápovědy kdykoliv myší najedete nad sloupec informací obvinění. Pokud chcete zkopírovat zprávu záznamu za revizi, použijte kontextové menu, které se objeví, když klepnete pravým tlačítkem na sloupec informací obvinění.

Můžete vyhledávat ve zprávě obvinění pomocí Upravit → Najít.... To Vám umožní vyhledat čísla revizí, autorů a obsah souboru. Zprávy záznamů nejsou zahrnuty do hledání - pro jejich vyhledávání byste měli použít Dialogové okno záznamů.

Můžete také přeskočit na konkrétní číslo řádku pomocí Upravit → Jdi na řádek....

Pokud je myš nad sloupci informací o obvinění, je k dispozici kontextové, které pomáhá s porovnáváním revizí a zkoumání historie, použitím čísla revize řádku pod kurzorem myši jako odkaz. Kontextové menu → Obvinit předchozí revizi vytvoří zprávu obvinění pro stejný soubor, ale pomocí předchozí revize jako horní hranice. To Vám dává zprávu obvinění pro stav souboru těsně před řádkem, na který se díváte, byl naposledy změněn. Kontextové menu → Zobrazit změny spustí prohlížeč rozdílu. Ukáže Vám, co se v odkazované revizi změnilo. Kontextové menu → Zobrazit záznam zobrazí dialogové okno záznamu revize začínající zmíněnou revizi.

Pokud potřebujete lepší vizuální indikátor kde jsou nejstarší a nejnovější změny, zvolte Zobrazit → Zabarvit stáří řádků. To použije barevný gradient pro zobrazení novějších linky červeně a starší řádky modře. Výchozí zbarvení je poměrně světlé, ale můžete jej změnit pomocí nastavení TortoiseBlame.

Používáte-li Sledování Sloučení a požádali jste o informace o sloučení, při spuštění obvinění, pak jsou sloučené řádky zobrazeny trochu jinak. Kde se řádky změnily v důsledku sloučení z jiné cesty, TortoiseBlame zobrazí revizi a autora poslední změny v původním souboru, spíše než revizi, kde ke sloučení došlo. Tyto řádky jsou označeny zobrazením revize a autora v kurzívě. Revize, kde ke sloučení došlo, je zobrazena odděleně v popisku, když najedete myší nad sloupce informací o vině. Pokud nechcete, aby se sloučené řádky takto zobrazovaly, zrušte zaškrtnutí políčka Zahrnout informace o sloučení, při spuštění obvinění.

Pokud chcete vidět cesty podílející se na sloučení, zvolte Zobrazit → Sloučit cesty. Toto zobrazí cestu, kde řádek byl naposledy změněn, s výjimkou změny vyplývající ze sloučení.

Revize uvedená v informaci o vině představuje poslední revize, kde byl obsah tohoto řádku změněn. Pokud byl soubor vytvořen zkopírováním jiného souboru, pak dokud řádek nezměníte, bude jeho revize obvinění zobrazovat poslední změny v původním zdrojovém souboru, ne revizi, kde byla kopie provedena. To platí i pro cesty zobrazené v informacích o sloučení. Cesta ukazuje místo úložiště, kde byla poslední změna tohoto řádku provedena.

Do Nastavení TortoiseBlame lze vstoupit pomocí TortoiseSVN → Nastavení... v kartě TortoiseBlame. Navštivte „Nastavení TortoiseBlame“.

Jedním z omezení zprávy Obvinění je, že pouze ukazuje soubor takový, jaký byl v určité revizi a ukazuje poslední osobu, která změnila každý řádek. Někdy chcete vědět, jaká byla provedena změna, stejně jako kdo ji provedl. Pokud kliknete pravým tlačítkem na řádek v TortoiseBlame, máte položku kontextového menu pro zobrazení změn provedených v této revizi. Ale pokud chcete vidět změny a informace o obvinění zároveň, pak potřebujete kombinaci porovnání a zprávy obvinění.

Dialogové okno záznamu revizí obsahuje několik voleb, které Vám toto umožní provést.

Každý uzel grafu revizí reprezentuje revizi v úložišti, kde se něco ve stromu změnilo, na který se díváte. Různé typy uzlů mohou být rozlišeny podle tvaru a barvy. Tvary jsou pevné, ale barvy lze nastavit pomocí TortoiseSVN → Nastavení

Nezapomeňte, že ve výchozím nastavení graf zobrazuje pouze body, kde byly položky přidány, kopírovány nebo smazány. Ukázat všechny revize projektu vytvoří velký graf v netriviálních případech. Pokud opravdu chcete vidět všechny revize, kdy byly provedeny změny, existuje pro toto volba v menu Zobrazit a na panelu nástrojů.

Výchozí zobrazení (seskupení vypnuto) umisťuje uzly tak, že jejich svislá poloha je v přísném pořadí revizí, takže budete mít vizuální kritérium pro pořadí, ve kterém byly věci provedeny. Tam, kde jsou dva uzly ve stejném sloupci je pořadí velmi zřejmé. Když jsou dva uzly v sousedních sloupcích posun je mnohem menší, protože není nutné, bránit uzlům v překrývání a v důsledku toho, je pořadí trochu méně nápadné. Takové optimalizace jsou nutné k udržení složitých grafů v přiměřené velikosti. Vezměte prosím na vědomí, že toto uspořádání používá okrajů uzlu na starší straně jako odkaz, tj. spodní okraj uzlu, když je graf zobrazen s nejstarším uzlem vespod. Odkazující okraj je významný, protože tvary uzlů nejsou všechny ve stejné výšce.

Vzhledem k tomu, že graf revizí je často docela složitý, existuje řada funkcí, které lze použít pro přizpůsobení zobrazení tak, jak chcete. Jsou k dispozici v menu Zobrazit menu a na panelu nástrojů.

Aby byla navigace ve velkém grafu přehlednější, použijte okno přehledu. To ukazuje celý graf v malém okně, s aktuálně zobrazenou části zvýrazněnou. Můžete táhnout zvýrazněnou část ke změně zobrazené oblasti.

Datum revize, autor a komentáře jsou uvedeny v rámečku nápovědy kdykoliv myší najedete nad rámečkem revize.

Zvolíte-li dvě revize (Použijte Ctrl-kliknutí levým tlačítkem myši), můžete použít kontextovou nabídku k zobrazení rozdílů mezi těmito revizemi. Můžete si vybrat k zobrazení rozdíly v bodech vytvoření větví, ale většinou budete chtít ukázat rozdíly v konečných bodech větve, tj. v revizi HEAD.

Můžete zobrazit rozdíly jako sjednocený rozdíl, který zobrazuje veškeré rozdíly v jediném souboru s minimálním kontextem. Pokud jste zvolili Kontextové menu → Porovnat Revize bude Vám předložen seznam změněných souborů. Dvakrát klikněte na název souboru pro získání obou revizí souboru a porovnejte je s využitím vizuální nástroje rozdílů.

Pokud kliknete pravým tlačítkem myši na revizi, můžete použít Kontextové menu → Zobrazit záznam pro zobrazení historie.

Můžete také sloučit změny ve vybraných revizích do jiné pracovní kopie. Dialogové okno výběru adresáře Vám umožňuje zvolit pracovní kopii, do které sloučit, ale poté už se nezobrazí žádné dialogové okno pro potvrzení, ani příležitost sloučení vyzkoušet. Je dobrý nápad sloučit do nezměněné pracovní kopie, takže můžete vrátit změny, pokud to nevyjde! Toto je užitečná funkce, pokud chcete sloučit vybrané revize z jedné větve do druhé.

Pokud chcete znovu zkontrolovat server pro novější informace, můžete jednoduše aktualizovat zobrazení pomocí F5. Pokud používáte úschovu záznamu (ve výchozím nastavení zapnuta), toto zkontroluje úložiště pro novější odevzdání a načte pouze ty nové. Pokud je úschova záznamu v režimu offline, pokusí se také vrátit online.

Pokud používáte úschovu záznamu a myslíte si, že obsah zprávy, nebo autor se mohl změnit, měli byste použít dialogové okno záznamu k obnovení zpráv, které potřebujete. Vzhledem k tomu, že graf revizí pracuje z kořene úložiště, museli bychom zrušit celou úschovu záznamu a znovunaplnění by mohlo trvat velmi dlouhou dobu.

Ve velkém stromu může být obtížné se orientovat a někdy budete chtít skrýt částí, nebo rozbít do lesa s menšími stromy. Pokud najedete ukazatelem myši nad místo, kde čára uzle vstupuje, nebo vystupuje z uzlu, uvidíte jednu nebo více výstupných tlačítek, která Vám toto umožní udělat.

Klikněte na tlačítko minus ke sbalení připojeného podstromu.

Klikněte na tlačítko plus pro rozbalení sbaleného stromu. Když byl strom sbalen, toto tlačítko zůstane viditelné pro aby naznačilo skrytý podstrom.

Klikněte na znaménko křížku k oddělení připojeného podstromu a zobrazit ho jako samostatný strom na grafu.

Klikněte na tlačítko kruhu k připojení rozděleného stromu. Když je strom oddělen, toto tlačítko zůstane viditelné, aby naznačilo, že existuje oddělený podstrom.

Klikněte na pozadí grafu pro hlavní kontextové menu, které nabízí možnosti Rozbalit vše a Spojit vše. Pokud žádná větev nebyla sbalena, nebo rozdělena, kontextové menu se nezobrazí.

Někdy máte pracovní kopii, kterou chcete převést zpět na normální adresář, bez adresáře .svn. Stačí pouze odstranit adresář .svn z kořene pracovní kopie.

Nebo můžete exportovat adresář do sebe. V průzkumníku Windows přetáhněte pravým tlačítkem myši kořenový adresář pracovní kopie z panelu souborů na sebe v panelu složek. TortoiseSVN detekuje tento zvláštní případ a zeptá se, zda chcete vytvořit pracovní kopii bez verze. Pokud odpovíte ano, bude kontrolní adresář odstraněn a budete mít jednoduchý, adresářový strom bez verze.

V TortoiseSVN můžete integrovat nástroj pro sledování chyb podle vašeho výběru. Pro toto musíte nastavit některé vlastnosti, které začínají bugtraq:. Musí být nastaveny na adresáře: („Nastavení projektu“)

Obrázek 4.70. Dialogové Okno Vlastností Bugtraq

Když upravujete některou z vlastností bugtraq, použije se speciální editor vlastností pro snadnější nastavení příslušných hodnot.

Existují dva způsoby, jak integrovat TortoiseSVN se systémem pro sledování problémů. Jedním z nich je založen na jednoduchých řetězcích, druhý je založen na regulárních výrazech. Vlastnosti používané oběma přístupy jsou:

Pokud obě vlastnosti bugtraq:message a bugtraq:logregex jsou nastaveny, logregex má přednost.

Některé vlastnosti tsvn: vyžadují hodnotu true/false. TortoiseSVN také rozumí yes jako synonymum pro true a no jako synonymum pro false.

Když přidáte nový podadresář do pracovní kopie pomocí TortoiseSVN, budou veškeré vlastnosti projektu, obsažené v nadřazeném adresáři, také automaticky přidány do nového podřazeného adresáře.

Integrace systému pro sledování problémů není omezena na TortoiseSVN; lze jej použít s jakýmkoli klientem Subversion. Pro více informací, si přečtěte úplné Specifikace Integrace Systému pro Sledování Problémů v úložišti zdrojového kódu TortoiseSVN. („Licence“ vysvětluje, jak získat přístup k úložišti.)

Předchozí část se zabývala přidáním informace do zpráv záznamů. Ale co když potřebujete získat informace ze systému pro sledování problémů? Dialogové okno odevzdání má rozhraní COM, které umožňuje integraci s externím programem, který umí mluvit s Vaším systémem pro sledování problémů. Typicky se budete chtít systému dotázat na seznam otevřených problému přiřazených Vám, takže si můžete vybrat problémy, které se v tomto odevzdání řeší.

Každé takové rozhraní je samozřejmě vysoce specifické pro váš systém sledování problémů, takže tuto část nemůžeme poskytnout a popis vytvoření takového programu je mimo rozsah této příručky. Definice rozhraní a ukázkové zásuvné moduly v C# a C++/ATL lze získat z adresáře contrib v úložišti TortoiseSVN. („Licence“ vysvětluje, jak získat přístup k úložišti.) Shrnutí API je také uvedeno v 7 – „Rozhraní IBugtraqProvider“. Další (fungující) příklad zásuvného modulu v C# je Gurtle, který implementuje požadované rozhraní COM k interakci s Google Code systémem pro sledování problémů.